Cesta za láskou

16. kapitola 💋

Z pohledu Ruggera

Ležela vedle mě, opravdu byla tu. Připadal jsem si jak v tom nejkrásnějším snu ze kterého jsem se nechtěl probudit už nikdy.
Uviděl jsem jak se Karol začala probouzet ,,Ahoj" ,,Ahoj" ,,Kolik je hodin?" ,,Bude šest" ,,Díky" ,,Podáš mi moje oblečení?" ,,Jasně" podal jsem ji triko a džíny. Začal jsem se taky oblékat. Když jsme oba na sobě měli šaty do mého pokoje vstoupila máma ,,Ruggero musíte s Leem do nemocnice" ,,Co se stalo?" ,,Nevím volali, že se tátův stav začal zhoršovat" ,,Dobře kde je Leo?" ,,Už se šel obouvat" ,,Řekni mu, že jsem hned dole" odešla ,,Promiň musím jít" ,,Já vím" přikývla ,,Počkáš tu než se vrátím" ,,Jo počkám" s úsměvem přikývla ,,No tak už běž" objal jsem ji a běžel dolů za Leem.

Z pohledu Karol

Když Ruggero odjel dostala jsem hlad, ale při cestě do kuchyně jsem zaslechla rozhovor ,,Ano Cande, je to tak jak ti říkám našla jsem ho v jeho kapse u bundy" chvíli se odmlčela ,,Říkám ti, že by si měla přijet protože podle mě se tě Ruggero chystá požádat o ruku" v tu chvíli mi srdce vynechalo jeden úder ,,Našla jsem v jeho kapse zásnubní prstýnek. Takže musíš rychle přijet a neboj Ruggerovi nic neřeknu. Zatím ahoj. Budu se těšit" po tomhle mě přešel všechen hlad. Vrátila jsem se slzami v očích do jeho pokoje. Bylo mi jasné, že tady už nechci zůstat ani minutu proto jsem se rozhodla zavolat Valentině.

Hovor

,,Karol?" ,,Ahoj Valu" ,,Stalo se něco?" ,,Kde si teď?" ,,V Paříži" ,,Můžu za tebou přijet?" ,,Co je to za otázku jasně, že můžeš" ,,Děkuju" ,,A můžu vědět co se stalo?" ,,To ti řeknu až se uvidíme" ,,Dobře. Jak chceš" ,,Jsem ráda, že tě mám" ,,Mám tě přijít čekat na letiště?" ,,Když se ti bude chtít?" ,,Bude. Napiš mi, až přistaneš" ,,Dobře zatím Valu"

Konec hovoru

Típla jsem hovor zavolala jsem si taxi. Vzala jsem si kufr a šla ke vchodním dveřím. Když jsem byla u vchodu a obouvala se zdržela mě Ruggerova máma ,,Vy už odcházíte?" ,,Ano, bohužel mám nějaké pracovní povinnosti a musím kvůli nim opustit Itálii" ,,Aha. Doufám, že se ty vaše pracovní záležitosti brzo vyřeší" ,,Děkuju. Ráda jsem vás poznala" ,,I já vás" otevřela jsem dveře a uviděla, že taxi už stojí před bránou ,,Naschledanou" ,,Naschle" zavazadlo jsem si dala do kufru a sedla si do zadu. Pomalu jsme se rozjeli směr letiště. Cesta do cela rychle ubíhala a my za chvíli byli na místě. Zaplatila jsem vzala si kufru a kráčela do haly. Koupila jsem si letenky, odbavila jsem se a čekala na výzvu pro můj let. Konečně se ozvala chtěla jsem vstoupit do letadla, ale zazvonil mi telefon a na displeji se objevil Ruggero váhala jsem jestli mám hovor zvednout nebo ne. Nakonec jsem zmáčkla červené tlačítko a s úsměvem jsem vstoupila do letadla. Jestli mám začít od znova tak budu muset začít u něj. Budu se muset snažit na něj zapomenout. Plánuje si společný život s Karol a do toho života já už nepatřím a patřit nesmím. I když to bolí je to tak a já to budu muset přijmout.

Tak po opravdu dlouhé době je tu nová kapitola. Abych shrnula poslední dva týdny byla jsem nemocná a týden jsem nechodila do školy a minulý týden jsem si musela dopsat všechny sešity a písemky. Takže na psaní jsem neměla moc času. Snad to chápete. Teď by jsme se měli vrátit do normálu 1 kapitola týdně.
Přeji vám krásný zbytek večera.

Vaše Val