Duhový příběh

2. část

Přišla jsem domu a máma se mě vyptávala, jak bylo u Kačky, odpověděla jsem jí, že super a že odpoledne přijde Sára. Máma se mě zeptala, kdo to je, tak jsem jí popsala situaci, jak jsem šla od Kačky a potkala ji a že se nedávno přistěhovali do vedlejšího baráku. Máma navrhla, abychom pozvali i její rodiče. Souhlasila jsem a šla jsem se zeptat našich nových sousedů, zda by se s námi nechtěli sblížit. Nabídku přijali.

Zazvonil zvonek a já běžela otevřít. První, koho jsem uviděla byla Sára, ten její pohled byl k nezaplacení. Vrátila jsem se do reality a pozvala je dál. K večeři byla pečená kachna a houskové knedlíky, ty miluju! Po večeři mi máma řekla, abych šla ukázat Sáře pokoj. Tak jsme šly. Došly jsme do pokoje a hned první věc, které si Sára všimla byl můj klavír. Když ho viděla, tak se mě zeptala, jestli umím hrát. Odpověděla jsem jí, že jen trošku. Poprosila mě, jestli bych jí něco nezahrála a já souhlasila. V průběhu hraní jsem koutkem oka viděla, jak na mě Sára kouká těma svýma krásnýma modrýma očima, byl to úžasný pocit. Když jsem dohrála, tak jsem se jí zeptala, jestli umí hrát i ona, odpověděla, že ano. Sedla si ke klavíru a začala hrát. Vůbec jsem nevnímala, co hraje a koukala jsem se na to, jak jí ruce tančí po klavíru. Když dohrála, tak jsem se honem rychle vrátila do reality a řekla jsem jí, že to bylo nádherné. Poděkovala. Pak jsme si sedly a povídaly si, když najednou se otevřeli dveře a tam stáli Sáry rodiče a říkali jí, že už musí jít. Musely jsme se rozloučit.