Koupil nám naši milovanou Havanu, especiálku.
,,Ach Fílo jak ty mě můžeš tak dobře znát.." objala jsem ho. Udělal nám fakt dobrý cubalibre a pokračovali v pití.
Byli jsme v půlce flašky a už nám to stouplo do hlavy, volali jsme náhodným lidem a dělali, že prodáváme draky. Smáli jsme se tak, že mě až bolelo břicho a obličejové svaly.
,,Takhle nemůžu přijít domu!" Došlo mi.
,,Tak zavolej že tady přespíš."
Trochu mě to překvapilo ale je to bráška, co by se mohlo stát?
,,Tak jo, zajdu vedle zavolat babi."
Když jsem se vracela, dělala jsem smutný obličej, viděla jsem že z toho není zrovna šťastný. Začala si balit, ale po chvíli jsem se začala smát a vrátila se k nedopitému drinku. Fíla mě začal lohtat až jsem nemohla skoro dýchat.
21:00
Vypili jsme každý asi 5 piv na to všechno a rozhodli se, že půjdeme spát.
,,Půjčím ti nějaké tričko na spaní." Řekl Filda a začal hrabat ve skříni. Vytáhl bílé bavlněné tričko a podal mi ho. Otočil se, vychovaný jako vždycky. Už mě viděl bez oblečení tolikrát, sice jsme byli mladší ale kromě rodiny mě nikdo neviděl nahou tolikrát. Když jsme se koupali v bazénu bez plavek, nebo hráli flašku.. To jsou tak skvělý vzpomínky! Přetáhla jsem si bílé tričko přes hlavu a zavelela: ,,Můžeš!" Tričko mi bylo asi do půlky stehen a v tu chvíli si Filip všiml, že moje nohy vypadají hůř, než vypadaly posledně. Když jsem zaznamenala že na moje řezné rány ustaraně kouká, tak jsem je zkusila zakrýt rukama, marně.. Moje ruce nedokázali pokrýt celé stehna.
,,Jdeme si lehnout?" Zeptala jsem se, Filípek jenom přikývl, sundal si triko a byl jen v boxerkách a bezeslova šel zhasnout.
Ležíme, smějeme se, ale já cítím tu starost. Najednou přestaneme mluvit a jen spolu ležíme. A já začínám přemýšlet.. Takhle bych mohla ležet s Tebou.. Ve světle lampičky se mi na tváři zabliští kulatá slza, a pak druhá, třetí.. Filda si toho všimne a obejme mě.
,,Proč to děláš? Za to ti nestojí, vidíš co ti udělal? Já vím že ho miluješ ale bude ještě tolik dalších a lepších kluků!" Říkal mi Filda a poté mi zvedl hlavu aby mi viděl do očí. ,,Nikdo ti nebude ubližovat, budu tě chránit. Prosím, netrap se." Nevěděla jsem co říct, jen jsem mu položila hlavu na hrudník a pomalu usínala v objetí svého brášky.
Pokračování příště...
