Já mám tak ráda prázdniny... Slastně jsem se převalila na druhý bok a přitáhla si Wolfíka blíž k tělu. Wolfík něco zavrněl francouzsky, zachrápal a otočil se zpátky. Roztáhla jsem se po něm, ať neutíká, a ozvalo se tiché vydechnutí doprovázené chřestěním kovových knoflíků.
Wait a minute.
Wolfík nenosí uniformu se cvočky.
Mírně rozhozená touto nesrovnalostí jsem usoudila, že budu nucena otevřít oči. Neochotně jsem tak udělala and my heart went BOOM.
,, Mon'ami, nech mě spát," zakňoural Lafayette a přitáhl si pravého Wolfíka blíž k tělu. To mě probudilo dokonale. NIKDO mi nebude hrabat na Wolfíka. Nikdo a za žádných okolností. Popadla jsem polštář a vší silou přetáhla nicnetušícího chudáka spícího frenchmana po hlavě.
,,Poplaaaaaaach!" zaječel, protože tím pádem Aya, naše kotě spící na onom polštáři, spadl na zem a spustil kočičí ječák. To už jsem však Lafíkovi vyškubla Wolfíka a přitiskla si ho k hrudi. ,,A teď ticho," nařídila jsem mu, zvedla kocoura, položila mu ho na hlavu a znovu se zachumlala do fluffy deky.
Wait a minute #2.
CO V MÝ POSTELI SAKRA DĚLÁ LAMAFETTE?!?!
Vymrštila jsem se do sedu, zatímco Laff si snažil vyplést kočku z vlasů. ,,Co tu děláš?!" zeptala jsem se ho šokovaně. ,,Já tu spím!" ohradil se, pak se ale rozhlédl a došlo mu, že se evidentně nenachází tam, kde včera usínal. ,,Kolik jsem toho včera vypil? A kde to jsem?!" vychrlil dvě otázky v rychlém sledu a taktéž se posadil. Aya naštvaně mrouskl a natruc se mu na hlavě usídlil ještě pevněji.
,,Česká republika," sdělila jsem mu ochotně a začala se sápat z postele. Udělal to stejné a nechápavě se mračil. ,,O té jsem v životě neslyšel. Nějaká odlehlá část Ameriky?" Udělala jsem facepalm. ,,Ne, ty pako. České království?" zkusila jsem. Zbystřil a pak mu docvaklo.
,,Jak daleko je odsud Elemůc?!?!" zaječel a radši znovu zajel pod peřinu. Eleco?" nechápala jsem a pak jsem se začala smát jako blázen. ,,Jo ty myslíš Olomouc! To to tam tak smrdělo po syrečkách?" dobírala jsem si ho. ,,Qui!" odsekl ublíženě zpod peřiny. Pak jsem trochu schlípla, protože mi došlo, že i přes veškerou snahu našeho zeměpisáře jsem polohu města vesele zapomněla, jen co jsem napsala písemku (Vlastně už při ní, ale čtyřka se pořád dá, ne?).
,,Dej mi chviličku," zamumlala jsem a začala prohánět Google mapy. Omlouvám se všem z Olomouce, ale já fakt nemám šajna. Vím jen, že je to na Moravě... Než jsem mu stačila odpovědět, ozval se zvrchu šílený dupot a řev "Reliable with the LADIES!" a z patra se vrhl zbytek squadu unášející Sis a Lucy - příliš šokované na to, aby se bránily - přímo ke mě do pokoje. Zajela jsem do bezpečí za Laffem (Aya mu furt seděl na hlavě a vypadalo to, že usnul).
Po dvanácti minutách to Lucy přestalo bavit. ,,Prostě na PĚT VTEŘIN PŘESTAŇTE ZPÍVAT!" V pokoji se skutečně rozhostilo ticho a já dostala příležitost prohlédnout si, kdo všechno se tu objevil. Hamilton v zelené noční košilce "V případě nálezu ve vaší posteli prosím vraťte Elize Schuyler, apeluji na Reynoldsovy", Laurens v želvím overalu, Mulligan v pyžamu vlastní výroby a Burr, který na zádech trička s nápisem "-itto" píchnutý lístek s "I'm the damn fool who shot him".
Po pěti vteřinách dovnitř skočil král George III. a zařval ,,THAT WOULD BE ENOUGH!" (nebylo jasné, jestli myslí, že můžou pokračovat ve zpěvu, nebo že naopak mají přestat, ale každopádně bylo ticho). ,,Kde jsem se to ocitl? Udatný král obklopen buřiči! Ty!-" hrábl po nejbližší osobě, což byl právěže Hamilton, ,,bojuj za jeho Výsost!"
ČTEŠ
Hamilton v ČR
FanfictionJsou velikonoční prázdniny, podezřele teplo a u Altair přespávají Sis a Lucy. Jejich rodiče odjeli na společnou návštěvu wellness a trojice má dům pro sebe. No, to by samo o sobě nebylo tak neobvyklé, ale ouha. On se Altair v noci v pokoji zjevil La...