Hamilton v ČR

5. Tažení na Bučovice

Nakonec to dopadlo nekonečným záchvatem smíchu, protože jsme našli super Hamilton challenge, ve které šlo o to, ať nahradíme všechna slova "sir" a "son" slovem "bitch". Takže to vypadalo nějak takhle.

,,How does a bastard, orphan, bitch of a whore and a scotsman..."
"Pardon me. Are you Aaron Burr, bitch?"
"Bitch-" "I'm not your bitch,"
"CALL ME BITCH ONE MORE TIME!!"
"Oh, Phillip, when you smile, i am all done. My bitch! Look at my bitch!"
"Staaaayy, biiitch~"
"Take my guns, be smart. Make me proud, bitch."

... No prostě jsme se mohly umlátit smíchy a po dvaceti minutách jsme se našli, jak z písničky Černý muž děláme parodii na Laurense. Ono povětšinou stačilo změnit příjmení. Takže tolik k našemu karaoke.

Bylo tak půl jedenácté, když nás záchvat smíchu konečně přešel a Burr přestal brečet, nevím, jestli smíchy nebo zoufalostí, kam se to dostal, protože jsme jeho životní motto zkomolily na Talk shits, smile more, jelikož tak to na nás rozhodně sedělo víc, a Alex začal shánět něco, čím si to vybodá do prostředníčku, poněvadž Lucy mu vysvětlila, co je to tetování, a on se rozhodl použít tuto hlášku pokaždé, když Aarona vyfuckuje.

Tehdy se Lafayette rozhodl, že nás naučí rapovat Guns And Ships, protože jsem se mu svěřila, že když se tenkrát náš třídní blbeček Hugo hádal s ostatníma, kdo je nejlepší rapper, a všech se ptal na jejich oblíbence, prostě jsem se na něj podívala a začala vypočítávat historické osobnosti osmnáctého století. Králíček Jiřička se urazil a šel spát, jenže do Laurensovy postele, protože na té jeho jsme tak nějak seděli, nejspíš protože nechtěl poslouchat furt dokola slovní spojení "British henchmen".

Ukázala jsem Laffovi, že na YouTube je na to tutoriál, což ocenil. Přepojili jsme ho do televize a pod frenchmanovým vedením pustili. Nejdřív tam písnička byla zpomalená o patnáct procent, pak o deset, o pět a nakonec v normální rychlosti. Bylo to na tu část od "America's favorite fighting frenchman" do poloviny písničky, tutoriál měl tedy dvě části.

Po půl hodině opakovaných pokusů a zlomených jazycích na "and i'm never gonna stop until i make 'em drop and burn 'em up and scatter their remains" jsme to už zvládaly téměř obstojně a o půlnoci už jsme rapovaly Guns And Ships spolu s Laffem na celý barák. Sousedi naštěstí byli pryč. Jedni odjeli na začátku prázdnin a druzí dneska dopoledne, když jsme po ulici nosili krále Jiříka. Jinak by asi řev "I'MTAKINGTHISHORSEBYTHEREIGHSMAKINGREDCOATSREDDERWITHBLOODSTAINS- Lafayette! ANDI'MNEVERGONNASTOPUNTILIMAKE'EMDROPANDBURN'EMUPANDSCATTERTHEIRREMAINS- Lafayette!" moc neocenili. Na rozdíl od Hamilsquadu, kteří byli naším kouskem přímo nadšení.

,,Co budem dělat zítra, nebo vlastně spíš už dneska?" zívla Sis a koukla na hodiny v kuchyni. ,,Můžem jet do města, ale co tam." pokrčila Lucy rameny. Zamyslela jsem se. ,,Mohli bysme vyměnit Georgovy peníze za český koruny, ať nám k něčemu jsou, a nakoupit, protože máme zásoby pro tři puberťačky, ne dalších pět revolucionářů a krále." navrhla jsem. Všichni pokývali hlavami na souhlas. ,,A taky můžeme podniknout, ehm, to, tažení do Olomouce!" navrhla Lucy a ve vší vážnosti koukla na Laffa, snažíc se nesmát.

,,No, jo, hehe. Potáhnem tam tak možná vlakem. Ale zítra ne." chichotala se Sis. Lafayette nás podezřívavě přejel pohledem, ale nic neříkal a šel do sprchy první. Mezitím jsme stačili tomu zbytku vysvětlit naše "tažení" a počkali jsme, než si french fry přestane pod vodou broukat Battle of Yorktown a vyleze, protože jsme se chtěli taky umýt a do bazénu už se nám moc nechtělo. Po tom čaji.

Umyli jsme se a šli spát dle pečlivě rozvrženého, vrchními odborníky vymyšleného plánu podle toho, aby se každý vyspal a taky abysme se mohli teplit na toho, koho chceme. Podle příležitostných radostných nebo zoufalých výkřiků a povelů "Sirino! Vypni!" jsem usoudila, že ti tři nahoře se slezli a přichází na to, jak funguje počítač. Přestože tam není Siri, ale rozhodla jsem se nevysvětlovat jim to. A nebádat po tom, jak ví o Siri.

•••

Ráno jsme vyhlásili budíčka v devět, nasnídali jsme se poněkud méně královsky - topinky se šunkou obalované ve vajíčku jsou ale pořád celkem luxus - , vyhrabali dostatek drobáků a v deset stepovali na autobusové zastávce s šesti idioty, kteří na desetikačce marně hledali Alexe a divili se, co tam dělá ten "špičatej domeček". Plus jeden z nich měl na hlavě nefalšovanou anglickou korunu z osmnáctého století a napudrovanou paruku. Následně odmítali nastoupit do toho "ďáblova vozítka", co se hejbe samo a ani nevyfukuje páru a řidič nám málem ujel, dokud jsme je nenatlačili do busu prázdného až na pár tetek mířících na nákupy. Posedali jsme si, odtrhli Burra od okýnka, kterým se pokoušel vylézt, a modlili se, ať se nám podaří nějak omluvit skutečnost, že těch šest nemá ani šajna o tom, jak funguje tohle století.

,,Já jsem zjistil, že dámy už dneska nenosí korzety," pochlubil se hrdě Mulligan. Lucy sedící vedle něj se zatvářila, jakoby si kousla do citronu, a pak zkroutila rty do něčeho, co vzdáleně připomínalo zaujatý úsměv. ,,S- Super, jseš fakt hlavička!" prohlásila falešně hrdým tónem. ,,Ono by se možná stačilo rozhlídnout, ale paráda!"

,,Jaks na to přišel...?" zajímala se Sis opatrně a už předem se obávala odpovědi. Z Herkovy snědé tváře nevyprchala ani trocha nadšení. Alex se marně pokoušel schovat pod sedačku, jenže tam už se bohužel krčil Burr a tiskl si k nosu kapesník. My tu vykrvácíme na nosebleedy, fakt. ,,No já jsem včera klikal-" ,,Už nepokračuj." požádala ho s pevně stisknutými rty hnědovláska.

•••

V bance jsme strávili tak hodinu a půl, protože nám z nějakého důvodu nechtěli vyměnit mince z osmnáctého století s Georgovým handsome facem za dnešní koruny. Alexander se tedy chopil první propisky, co mu přišla pod ruku, papíru a začal tak intenzivně plýtvat pokáceným pralesem, že ten chlápek nakonec ustoupil a prostě nám tu kreditku vydal. Nemám tušení, jak funguje vyřizování kreditky (dle mého takhle asi ne, nejspíš si musíte udělat nějakou srandu s účtem a tyhle věci), ale ten úředník nás asi fakt hodně chtěl mít z krku.

Vyvalila jsem oči, když nám oznámil celkovou sumu, jenž se v kartičce skrývala. ,,Kolik že?!" zopakovala nevěřícně Lucy, jestli se náhodou s těma nulama nepřepočítal. ,,Dva milióny šest set dvacet tři tisíc pět set osmnáct korun českých, běžte už pryč," zopakoval zoufale bankovník, jak jsme mu ničili nervy. Hyperaktivního Mulligana totiž nebavilo čekání a tak začal flirtovat s bankomatem, který na kompliment "ty seš tak kráásně hranatá" bůhvíproč nereagoval.

,,Díky!" vyhrkl Burr a než se nebohý úředníček na pokraji nervového zhroucení stačil rozplakat, jak Hercules šťouchnul do bankomatu trošku moc a ten se nebezpečně zakymácel, odtáhl nás ven.

Zatočila jsem kreditkou mezi prsty a vítězoslavně se usmála na Hamilsquad a Sis, která se snažila vypočítat, kolik si za Georgovy peníze může koupit žvýkaček. ,,Víte, co tohle znamená?" zazubila jsem se. Lucy se usmála naprosto stejně krvelačně.

,,Jedeme nakupovat." pronesly jsme jednohlasně. Chvíli bylo ticho. Pak se George začal točit na ulici jako větrník a ječet "then the king turns around, runs a spending spree!".

Počet nosebleedů: 1

Můj ty Jeffersone, nebo spíš FUJ ty Jeffersone, to mi trvalo napsat! :D

Takže, jdu rovnou pokračovat v psaní, abyste zase nečekali 😅 Btw. Rozhodla jsem se pod každou kapitolu napsat počet nosebleedů xd