Sedl si do poslední lavice k oknu, na druhou židli si dal černý batoh, a zaposlouchal se do hudby, která mu stále hrála ve sluchátkách. Neměl ani v plánu si je sundávat.
Když hodiny ukazovali čas 7:30, začali pomalu přicházet i další lidé. Do osmi byla třída plná, ale moc to nevypadalo, že by nějaký učitel měl v plánu přijít.
Do třídy vběhl ještě jeden žák. Vlastně to byla žákyně. Prošla celou třídou až na konec, a místo bylo volné vedle přetloustlého chlapce, a vedle našeho klučiny.
ČTEŠ
Beze slov [DOKONČENO]
FantasiaProč mi všichni říkají mlč, když, chci promluvit ? Proč mi všichni říkají nebreč, když se mi chce plakat ? Proč mi všichni říkají miluj, když není nikdo, kdo by mě měl rád ? Budou taky všichni říkat dýchej, když budu umírat ? Pokračování: Bez Tebe