Osmnáctiletá Lara, teď prožívá nejdůležitější období v tomto roce. Má před maturitními zkouškami spolu s maturitním plesem. Jenže někdy nevyjde, všechno podle vlastních představ. Když Lara půjde z plesu domů, tak jí unesou. Jedná se o únos mafií. La...
„Laro vstávej, zaspala jsi!" Vykřikla moje starší sestra Lisa. Rodiče jsem neměla, Lisa mi o nich nikdy nic pořádně neřekla, takže o nich vím něco málo. Připadá mi, že něco tají. Rychle jsem vystřelila z postele, nestává se mi často že bych zaspala. Rychle jsem na sebe hodila obyčejný outfit, vůbec jsem nestíhala, takže mi bylo jedno co si na sebe vezmu. Na sebe jsem si vzala jednoduché černé džíny s bílým tričkem.
Dneska jsem si dala jen řasenku a světle růžovou rtěnku. „Shawn je tady." Přišla mi říct Lisa. Já a Shawn se bavíme hodně dlouho. Půlka lidí si myslí že spolu chodíme, nebo něco máme. Ale neuměla bych si představit chodit zrovna s ním. Beru ho jako bratra. „Laro! Pohni! Nebo pojedu bez tebe."
Rychle jsem doběhla k autu a nasedla do něj. „To bys neudělal!" Zasmála jsem se, protože vím že by to nikdy neudělal. Shawn se na mě podíval a chytil výbuch smíchu. Vůbec jsem nevěděla, čemu se směje.
Podívala jsem se do zrcátka, které měl v autě. Měla jsem pastu na zuby kolem pusy a na hlavě ptačí hnízdo. Protočila jsem oči a dala si radši vlasy do drdolu. Shawn se nedokázal uklidnit. „Hele, už dost." řekla jsem trochu přísným hlasem.
Poté co se přestal smát, jsem ho drkla do ramene. Konečně jsme vyjeli do školy. „Co máme teď za hodinu?" Otevřel mi dveře jako pravý gentleman. Jen jsem kývla hlavou na náznak že děkuju. Oba jsme na tohle zvyklý, Shawnovi dřív vadilo že jsem mu za všechno děkovala, tak jsme si zavedli takové pravidlo.
„Francouzštinu" Poté jsem se na něj usmála. Můj hnědovlasý kamarád umí moc dobře Francouzsky, vůbec nevím, kde to vzal. Ve Francii nikdy nebyl, takže se nemohl naučit tak dobrou výslovnost.
Sedla jsem si na svoje místo vedle milé holky, s kterou jsem se moc nebavila, spíš jsem s ní jen seděla na francouzštinu. Byla hrozně milá, byla to zrzka s krásnýma zelenýma očima. Francouzština neutíkala nijak rychle, to skoro žádná první hodina.
* Píp* Pípl mi mobil, který mi oznamoval zprávu. Hádejte, kdo to zase byl, Oliver, kdo jiný. Právě posledních pár měsíců mi píše, zve mě někam a mluví se mnou.
Oliver: Ahoj, proč mě pořád ignoruješ? Ty s ním něco máš že jo? Lara: Ne nemám, a i kdybych měla tebe by to nemuselo zajímat. Oliver: Máš po škole čas? Potřebuji s tebou mluvit. Lara: Ok. Čekej na mě před školou. Oliver: Těším se.
Nad touhle zprávou jsem protočila očima a zandala mobil zpět do tašky. Škola utíkala pomalu ale docela to šlo. Konečně jsem měla po škole a šli jsme na oběd. Dneska je čtvrtek, takže je pizza. Což já pizzu mám docela ráda. Právě jsem si uvědomila že zítra je maturiťák, úplně jsem to vypustila z hlavy, jak se snažím učit na maturitní zkoušky.
„Shawne já úplně zapomněla na to, že zítra je maturiťák, půjdeš se mnou koupit šaty?" Sedla jsem si vedle něj, tam kde sedíme každý rok.
On se jen zasmál a dál se věnoval svojí pizze. „Věděl jsem, že na to zapomeneš, oba dva s nikým nejdeme. Co kdyby jsme šli spolu, myslím jako kamarádi." Já jsem se usmála a pořádně ho objala.
„Ty jsi úžasnej! Myslíš úplně na všechno. " Zasmála jsem se. Shawn byl takový kamarád do deště, se vším mi pomáhal a zastával se mě. Když jsme dojedli, tak jsme šli k Shawnovu autu. Úplně jsem zapomněla na Olivera. Ještě jsem nechala vzkaz Lise, že budu se Shawnem a mohli jsme vyjet.
Jely jsme do největšího nákupního střediska, co jsme tady měli. Procházeli jsme obchody, ale žádné mě natolik neoslovily. „Shawne, Koukni! Pojď, ty šaty!" zakřičela jsem. Byla jsem jak malý dítě které, si běží pro hračku.
Ty šaty se mi hodně líbily. Byli to černé šaty, bez rukávu, obepínající hruď a lehonce krk, s rozparkem na levé straně.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Rychle jsem si je šla zkusit, když jsem vylezla, nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Vypadala jsem v nich dobře, vážně mi dobře seděly. „Wow! Tobě to sluší." Shawn měl dokořán otevřenou pusu a já jsem se musela smát.
Nakonec jsem se rozhodla že si je fakt koupím. Rozhodli jsme se, že půjdeme na jídlo, protože jsme nakupováním strávili tak 3 hodiny. „Mekáč nebo KFC?" řekl Shawn a já přemýšlela kam bychom měli jít. „Tak asi KFC minule jsme byli v mekáči." On si se mnou plácnul, protože má asi na to chuť. Někdy si připadám že si čteme myšlenky. Já si objednala svojí milovanou tortillu a Shawn kyblík masa.
Tohle si dává pokaždé když jsme tady. Chtěla jsem si vzít jedno křidélko od něj, jenže on se na mě podíval vražedným pohledem. „Běž si koupit svoje! Tohle je moje, takže na to nešahej." odsekl mi. Nadzvedla jsem svoje pravé obočí nahoru. „Shawne Mendesi! Nebuďte tak lakomý a dejte něco svojí kamarádce!" Oba jsme chytli výbuch smíchu, my se vždycky škádlíme, takže vím, že to nemyslí vážně.
Oba dva tam ještě tak půl hodiny blbneme, že po sobě házíme brčka, vyléváme pití nebo se fotíme. Vzala jsem pití a vylila ho na Shawna, začala jsem se strašně smát. Ten jeho obličej byl k nezaplacení. Radši jsem rychle zdrhla k autu, on mě po chvíli doběhnul. „Laro! S tebou nemůžu být čistej! Vypadám furt jako prase." Dostala jsem takový výbuch smíchu, že jsem se málem válela na zemi. „Mír?"
Já kývla, on ke mně přišel a objal mě. Jenže měl něco za lubem, vylil na mě zbytek vody. Když jsem se konečně uklidnila, šli jsme si sednout do auta. Shawn mě odvezl domů. Já ho jen objala a šla ke dveřím, jen jsem mu zamávala a šla dovnitř. Lisa seděla na gauči tak jsem jí dělala společnost, povídali jsme si a koukali u toho na film. Když to skončilo, šla jsem se umýt a jít rovnou spát. Byla jsem strašně unavená, po 5 minutách jsem byla tuhá.
Ahojky lidi! Vím tahle kapitola byla o ničem, ale slibuji že další kapitoly budou lepší. Tohle je takový začátek no. Snad se vám to zatím líbí. Předem se omlouvám za moje chyby. Vaše Karol.
