Just Me And You

3.Kapitola

Najednou se rozsvítila světla a já mu viděla do tváře. „Olivere!!!" Nemohla jsem uvěřit, že to udělal. Právě mi došlo, proč tohle všechno dělal.

„Ty debile! Já ti neřekl, abys rozsvítil, už předtím jsem ti dal šanci, abys sis to neposral! Dneska to není poprvé, co si něco posral!" Křičel na něj kluk s kudrnatými vlasy. Vzal pistoli a mířil na něj. Měla jsem strach, strašně jsem se bála.

Flashback:
„Mami já mám strach, kdo jsou ti pánové? Chtějí nám ublížit?" zašeptala jsem potichu. Měla jsem strach. „Holčičko, musíš tady zůstat ano? Mohli by ti ublížit. Zůstaň tady schovaná." Pohladila mě po tváři a pořád se na mě usmívala. Uslyšela jsem výstřel a křik. Začaly mi téct slzy. „Co to bylo?" Slzy mi tekly víc a víc. Mamka mě objala, zpívala mi do ucha hlasem, který mě uklidnil. „Až se to tady uklidní tak najdi Lisu, pak spolu jeďte k tetě do Ameriky." Usmívala se na mě a utírala mi slzy. Slyšela jsem hlasité kroky, které se k nám přibližovali čím dál tím víc. „Nezapomeň, že tě máme s tatínkem rádi, že spolu budeme napořád. Máš starší sestru ta tě ochrání." Schovala jsem se pod postel, jak mi mamka řekla. Viděla jsem jen nohy, ale byli tam nějací pánové. Trochu jsem vykoukla z pod postele, abych se podívala. Jeden vysoký muž mířil pistolí na moji mamku. Zacpala jsem si pusu, abych nevykřikla. Slyšela jsem výstřel. (konec flashbacku.)

Vzpomněla jsem si na to, vůbec jsem nevěděla, jestli se to doopravdy stalo, ale bylo to divný. Že by někdo kvůli mně skrýval pravdu? Pomyslela jsem si.

„Olivere, Nech toho! Nezabíjej ho!!!" Zařvala jsem, nemohla jsem ho nechat, aby mu ublížil. Oliver se na mě podíval s nenávistným pohledem. Měl v očích takový hněv, nedokázala jsem vyčíst co si myslí. Modlila jsem se, aby to neudělal, zrovna já nemám ráda násilí.

Snažila jsem se ho přesvědčit, aby to nedělal. Nevěděla jsem, jak jsem to mám udělat. „Olivere prosím." Tentokrát jsem zašeptala. Jenže to určitě slyšel. „Drž hubu! Nejsi tady šéf." Odsekl mi. Jenže já jsem si nedala říct, vždycky musím mít poslední slovo. „Nedělej to prosím!" řekla jsem co nejvíc v klidu to šlo.

Ale po pravdě jsem v klidu nebyla, když jsem si vzpomněla na svoji mamku. Pomalu mi začaly stékat slzy. Chtěla jsem být doma s Lisou a rodiči, užívat si krásnou chvíli, kterou jsem nikdy nezažila. Poslouchala jsem vždycky každého, jaké to je. Ale nikdy jsem to nezažila.

Bum, Prásk! Ten člověk hned spadl na zem. Křičela jsem, měla jsem hodně velký strach. Musela jsem se rozbrečet. Oliver mířil na mě, měla jsem takový strach, že se mi klepalo celé tělo. Měla jsem obří knedlík v krku, nedokázala jsem se ani pořádně nadechnout. Oliver zase vystřelil, ale tentokrát do mě. Střelil mě do pravého ramene. Vyjekla jsem bolestí, on se jen zasmál.

Přišel ke mně a zvedl mi bradu. „Takhle dopadne každý kočko, kdo mě nebude poslouchat. Měl bych tohle dělat častěji, líbí se mi, když trpíš, je to sexy." Skousl si ret a odešel. Kretén! Zařvala jsem si pro sebe v duchu. Ruka mě strašně bolela, bylo to ještě horší, než když si zlomíte ruku.

Moc jsem si přála, aby pro mě Lisa se Shawnem přijeli a odvezli mě domů. Moc si nalhávám, Shawn si tam někde tancuje s holkou a Lisa kouká na seriály. Odešla jsem z plesu strašně brzo.

Lisa

Pořád jsem zoufale vyhlížela Laru, je pět minut po půlnoci a nikde nikdo. Lara mi už dvě hodiny nezvedá mobil. Liso uklidni se, třeba se někde baví. Uklidnila jsem se v duchu, to stejně moc nepomohlo. Musím zavolat Shawnovi. Rozhodla jsem se, on na ní měl dávat pozor, třeba je někde s ní. Vytočila jsem jeho číslo a čekala jsem, jestli to zvedne.