Zvítězit nebo milovat

7. Andyho táta

Rye
,,Pane, řediteli, oni dva se poprali" křikl na něj učitel.
,,Poprali jsme se mi, proč tady musí být i Andy" zeptám se.
,,Uklidněte se prosím," řekne ředitel ,,teď mi kluci řekněte proč jste se poprali a vy pane Baxtre, můžete jít".

A pan učitel Baxter odejde.

,,Urážel Andyho a pak i mě," řeknu a otočím se na Andyho ,,já nesnáším homofobi".

,,Pane ředitele, můžu za vše já, Ryeovi trest nedávejte" řekne Andy.
,,To není pravda,Andy. Může za to, tenhle homofob" řeknu.

,,Tak nemáš být teplej" řekne Tom a otočí se na Andyho ,,a ty taky".
,,My jsme si naší sexuální orientaci nevybrali, a jsem rád, že jsem na kluky a mám přítele" řeknu.
,,Takže jste se pana Fowlera zastal, protože je šikanovaný, kvůli své orientaci?" zeptá ředitel.

,,Ano" řeknu ,,mého přítele taky kvůli tomu šikanovali, na jiné škole a chtěl se zabít" řeknu a zadržuji slzy při vzpomínce, Brooka v nemocnici na přístrojích,,nechci aby se někdo zabil".

,,Dobře, pane Beaumonte, bylo to poprvé a jste na naší škole noví, takže dostanete jen varování, ale jestli se to bude opakovat, tak vás budu muset nechat po škole," řekne ředitel ,,teď můžete s panem Fowlerem jít, já tady budu ještě řešit trest s panem Johansem" řekne.

,,Dobře a děkuju" řeknu, vezmu si tašku a jdem s Andym před školu kam by měla přijet moje mamka s Blairem, kterým zavolal ředitel.

,,Neměl jsi to dělat," řekne Andy a koukne se na mě ,,zbil tě".
,,To je mi jedno, nikdo nebude šikanovat, takovího bezva kluka jako ty" řeknu.

,,Myslíš, že jsem bezva?" zeptá se.
,,Jo a talentovanej" řeknu a usměju se.

,,To nejsem, Jack zpívá mnohem líp" řekne a trošku se začervená.

Pak kousek dál zastaví šedé auto, z toho se ke mě rozeběhne mamka. Hned po ní za mnou jde i Blair.

,,Ryei jsi v pořádku, Proč ses popral?..." začala mě zasypávat miliony otázky mamka. Přitom mi prohlížela obličej i ruce, ikdyž jsem řekl, že mám jenom roztržený ret.

Vždycky byla hodně starostlivá.

,,Je mi dobře, mami, jen jsem se chtěl zastat kamaráda" řeknu.
,,A koho?" zeptá se Blair.

,,No, to jsem já" řekne Andy.
,,Aha, Ahoj, já jsem Ryeova mamka" řekne a podá mu ruku.
,,Já jsem Andy Fowler " řekne a potřese si sním rukou.

,,A tohle je ...".
,,Dobrý den, pane Dreelane" řekne Andy.
,,Ahoj, Andy, jak se má otec?" zeptá se.
Andy se trochu zatřese.

,,Jo dobře" řekne.

Pak nedaleko nás zastaví černý auto.
Děsí mě, že i s černými skly.

S toho vystoupí muž, kterej mě trochu děsí.

,,Andrewe, co jsi provedl" řekne ,,ahoj, Blaire".

Andrewe???

,,Nazdar, Stevne, tvůj kluk je moc milej a hodnej kluk, jenom se ho tady Rye zastal ," ukáže na mě ,,víš, že ho šikanují?".

,,To jsem nevěděl, Andy, mi o svích problémech neříká, že Andy?" řekne a koukne se na Andyho přísným výrazem.

,,Ano, pa … tati" řekne.

Zdá se mi to nebo mu chtěl říct pane?

,,Tak hlavně, že se to vyřešilo a všichni pojedem domů," řekne mamka ,,pojď, Ryei" a já jdu.

,,My taky jedem, pojď Andrewe" řekne jeho táta, vezme ho za zápěstí a táhle do auta. Předtím si všimnu Andyho očí.

Tam je snad strach a bolest!?

Když přijedem domů, tak napíšu Brookovi co se stalo.
Prej se na mě docela zlobí, že mám rozbitej ret, ale je rád, že to není nic vážnějšího.

Připravim si oblečení a učení na druhý den. Díky bohu, pátek.

Pak jdu na věčeři.

,,Blaire, odkud znáš Andyho a jeho tátu?" zeptám se.
,,Jeho tátu znám, od té doby co spolu spolupracujem, prodává mi hudební nástroje, vždyť víš, že jsem producent?" řekne.

Já přikívnu.

,,Andyho jsem potkal na jedné jeho akci byl s otcem. Hned jsem věděl, že otce nemá rád".
,,Jak jsi to poznal?" zeptám.

,,Měl monokl, a když jsem ho viděl párkát, tak vždycky byl nějak zbitej".
,,Takže Andy je oběť týrání i doma?" řeknu udiveně.
,,Ano, ale jeho otcovi, to nikdy nikdo nedokázal".

,,A co Andyho máma?".
,,Chudák Elizabeth, zemřela před 6 lety, Andy ji našel doma, prý nešťasná náhoda".
,,Byla anděl, Andy je celí po ní, hodnej, milej a talentovanej. A hlavně má její oči" dořekne.

Po večeři jdu spát.

V posteli přemýšlím, jak to má Andy těžký, až usnu.

Andy
,,Ty hnusnej parchante, otevři!" křičí na mě přes zamčené dveře mého pokoje otec.

Zase mě zbil. Mám monokl, zmožděný zápěstí, rostrženej ret a bolavej kotník, když mě schodil ze schodu.

Před tím, než jsem utekl, mi řekl, abych takle s tím svím ksichtem do školy nelezl.

,,Ty parchante, jseš stejně drzej a blbej jako tvoje matka. A taky tak nepotřebnej" křikne a přestane bouchat.

Takže šel do hospody.

Já si zalezu pod peřinu a tam pláču dokud neusnu.

Proč já mám, tak hroznej život?

Čauky lidi !!! Dneska je to kratší kapitola, takže pardon.

Co si myslíte o Andym životě? Napište do komentu❤

Doufám že se uvidíme u další kapitoli.

I love you, readers !!!

A zatim čau čau!!!❤💜💚💛💙😘🐼