16. Všechno jednou praskne 1\2

356 28 20
                                    

Brook
Když konečně mamka s Jesy a Benem odešli, tak jsem si zas sednul k Jackovi.

Připadá mi, že ho nic nevzbudí.

Vypadá tak moc roztomile. Nedalo mi to, a pořád jsem se na něj koukal a prohrábl mu vlasy. Pak jsem si šel udělat kafe a jemu čaj. Dal jsem to na stůl a dál ho sledoval.

On pak otevřel oči a koukl na mě.

,,Jak dlouho se na mě koukáš?" zamumlal trochu ospale.
,,Dost dlouho na to, abych věděl, že tě nic neprobudí" řeknu a Jack se usměje. Vztane z gauče a posadí se.

,,Udělal jsem ti čaj, jestli chceš" řeknu.
,,To ti děkuju" řekne a srkne si čaje.

,,Jacku, mohl bys mi říct něco o sobě?".
,,No není moc co" řekne.
,,Tak se tě budu ptát".
,,Ok" řekne.

,,Kolik ti je?".
,,18".

,,Hraješ na něco?".
,,Na kytaru".

,,Máš sourozence?".
,,Ne".

,,Odkud jsi?".
,,Nejsem angličan, ale ir. Sem jsem se přistěhoval".
,,A já si říkal odkud máš ten přízvuk" řeknu a on se zas usměje.

Jack
,,Já se chtěl zeptat, jestli nevíš kde mám mobil" řeknu.
,,Myslím, že zůstal u vás, když jsem ti pomáhal balit. Dojdem tam, jo?" zeptá se.

,,Jo" řeknu, vezmu si klíče a jdeme.

Když jsme v domě, tak jdu ke mě do pokoje.
,,Klidně si sedni, já si dojdu jen pro ten mobil" řeknu a on si v klidu sedne.

Vezmu ho v pokoji a jdu zas dolů.

Myslím že mám Davida rád. Ale víc jako kamaráda.

Moc se mi líbí jeho veselá povaha. Jeho oči, které jsou tak moc krásné. A jeho úsměv, který mě přinutí se usmát.

,,Můžem jít" řeknu v obýváku. On sedí na gauči a má v ruce mojí fotku z doby kdy mi bylo asi 11let.

Já si k němu sednu.

,,To jsi ty?" zeptá se.
,,Jo, je to strašná fotka" řeknu.
,,Není, jsi roztomilej".

,,Má jí tady moje teta, protože jí fotila" řeknu.
,,Aha, ty tady bydlíš jen s tetou?" zeptá se a položí jí.
,,Jo, ale ona je na cestách, takže málokdy přijede" řeknu.

Po chvíli přijde k poličce vezme jinou a sedne si zpátky. Na té fotce jsem já a moji rodiče.

Zas mám špatné vzpomínky.

,,Ta je taky pěkná. To jsou tvoji rodiče?" zeptá se s úsměvem.

,,Jo, jsou" řeknu

Jednou se to musel dozvědět.

,,Přijedou tě někdy navštívit?" zeptá se.

Mě se do očí nahrou slzy, ale snažím se je nepustit.

,,Zabili se při autonehodě když mi bylo 12" řeknu.
,,Promiň to jsem nevěděl, je mi to líto" řekne se smutným výrazem a dá tu fotku na poličku.

,,Nemusí, sice to pořád bolí, ale je to už 6 let" řeknu a bohužel pustím slzy.

On mě obejme a já mu pláču do ramene.

,,Budeš mít mokrý triko" řeknu.
,,To nevadí" řekne.

Po čtvrt hodině jsme už šli zas k němu.

Brook
Nevím proč, ale měl jsem prostě nutnost mu říct, že i já, Mikey a Rye nemáme perfektní rodiny.

Když přijdem k nám, tak jdem ke mě do pokoje. Tam jsme na mobilech.

Já po chvíli promluvím.

,,Jacku, ani já s klukama nemáme skvělí rodiny" řeknu.

,,Vážně?" zeptá se.

,,Jo, já nemám tátu. Mojí mamku do mích 15 let bil a pak se rozvedli".

,,Tak proto tady nemáte žádný fotky. Je mi líto".
,,Nemusí".

,,A co Rye?".
,,Ten má vlastně skvělou rodinu, ale jeho táta se zabil v autě před 5lety".

,,A Mikey?".
,,Jeho rodiče se rozvedli když mu bylo 7let. Žil s matkou, která si ho hrozně dobírala kvůli vzhledu, jeho stylu. V 14 letech utekl a začal bydlet u táty" dořeknu naše příběhy.

,,Vidím, že nikdo z nás to nemá výborné" řekne.

Pak si zapnem na mím notebooku. film. Je to Toy Story 2.

Jack mi dá hlavu na rameno.

Já zachvíli ten film stopnu.

On se zeptá co dělám a já ho vezmu za ruce. Nechápavě se dívá.

,,Jacku, musím se tě na něco zeptat. Před tím jsi řekl ,,Kéžbych se do tebe nezamiloval", já se ti líbil?" zeptám se.

,,Líbíš se mi furt. Líbil ses mi od té doby co jsi se mě zastal. Ale potom co jsem věděl, že máš přítele, tak jsem si netroufl se tě zeptat, jestli se ti líbím" řekne a celou dobu sleduje svoje nohy.

,,Ty se mi taky líbíš a to moc. A chci se tě zeptat, jestli nezačnem znova".
,,Jako kamarádi?".
,,Ne, jako pár" řeknu a dám mu pusu.

On se začervená.

,,Ani nevíš jak budu moc rád" řekne a políbí mě naspět.

Zdálo se to jako pěkný víkend, ale vždy se něco pokazí.

Pokračování příště:

Čauky lidi!!! Opět nová kapitola. Snad se líbila shiperům jacklyn.
Jestli se těšíte na drouhou část, tak to napište do komentu, a samozdřejmě svůj názor.

Omlouvám se za chyby v textu.

Doufám že se uvidíme u další kapitoli.

I love you, readers!!!

A zatim čau čau!!!❤💛💚💜💙😘🐼

Zvítězit nebo milovatKde žijí příběhy. Začni objevovat