18. Randy END

346 29 20
                                    

Jack
Nechtěl jsem o něj přijít.

Ale on mi celou dobu lhal.

Když jsem šel do domu, tak jsem se svezl po dveřích a brečel. V tuhle chvíli jsem nechtěl nic jiného.

Nejhorší bylo, že už jsem si myslel že to byla láska. Že už jsem si našel kluka, ale zase to byl jen můj výmysl.

Veděl jsem koho chci vidět.

Svoje kamarády.

Zavolal jsem Lise, Harveymu a Andymu. Andy přišel skoro hned a ty dva chvíli po něm.

,,Jacku, co se stalo, že pláčeš?" zeptala se Lisa a obejmula mě.

Seděli jsme na gauči. Já furt brečel, Lisa mě utěšovala a Harvey s Andym se divili.

,,To kvůli Davidovi".
,,Komu?" zeptá se Harvey.

,,No, ten kluk se zlatými vlasy a zelenýma očima" řeknu.
,,Myslíš Brooklyna?" zeptá se Andy.

,,Ty víš jak se jmenuje?" zeptám se ho.

,,Jo, je to Brooklyn. Já, Harvey a Lisa ho známe jako Brooklyna Gibsona".
,,Takže, on vám, řekl svoje pravé jméno, protože věděl, že jediný kdo ho zná jménem jsem já. To je hajzl!" naštvu se.

,,Tak co se stalo, Jacku?" zeptá se Harvey.

Já jim to řeknu. Že je to ten kterýho, tak moc nesnáším.

Andymu začnou téct slzy, sebere se a zabouchne.

Nemám ponětí kam jde.

Andy
On mi lhal.

Nemluvil jsem o Brooklynovi, ale o Ryeovi.

On mi celou dobu lhal, kdo ví jestli mi nelhal když mi řekl, že mě miluje.

Šel jsem k němu, chtěl jsem si vzít svoje věci a jít k Jackovi.

Rye
Andy musel za Jackem, tak jsem si udělal palačinky, pro Andyho taky.

Zachvíli jsem uslyšel bouchnout dveře, musel to být Andy, mamka s Blairem, jela za mojí tetou.

Tak jsem šel za ním.

Tekli mu slzy a to proudem.

Chtěl jsem ho obejmout. On mě ale doslova odstrčil a šel k sobě.

Nevěděl jsem o co jde, tak jsem šel za ním. On měl na své posteli cestovní kufr a svůj botoh, do nich si balil svoje oblečení a další věci.

,,Andy, co to děláš, jsi naštvaný?" zeptal jsem se. Dal jsem ruku na rameno, ale on mi ji zase prudce schodil.

,,Andy, odpovídej, alespoň" řeknu.
,,Jsem, protože jsi jenom lhář" řekne náštvaně.
,,V čem jsem ti lhal?".

On se na mě otočí a koukne se na mě těma uslzenýma očima.

,,Například, jsi mi lhal, o tom kdo je Brooklyn. Neřekl jsi mi, že je to ten sráč co ublížil Jackovi".

,,Jak to víš?".
,,Řekl to Jack, když jsem u něj teď byl".

,,A proč si balíš?".
,,Protože, já nechci být tady s lhářem. Když jsi lhal o tomhle, tak jsi mi i lhal, že mě miluješ a chtěl sis se mnou jen užít" řekne skoro bez znaku emoce.

,,Tohle si myslíš. Ale já tě miluju. Nemůže za to, že se Jack s Brookem nesnáší. Brookova chyba to nebyla, že Jack spadl s toho blbího pódia" řeknu mu.

,,Jack si to nepřivodil sám!" zakřičí na mě. Vezme si batoh a kufr a jde z pokoje já jdu pořád za ním.

,,Andy, chceš mi říct, že kvůli takoví blbosti, se chceš se mnou rozejít?" zeptám se ho, když si nandavá svoje červené boty.

,,Ani nevíš jak je mi kvůli tomu špatně Ryei, jak mě to mrzí, ale ty jsi lhal, o ve vztahu máš být upřímný" řekne a otevře dveře.

Já ho chytnu za zápěstí a otočím k sobě.

,,Ne, Andy. Já tě mám tak moc rád. Mě to opravdu mrzí" řeknu. Už jsem začal brečet.

,,Na omluvu je už pozdě, Ryei" řekne zas bez emoce.

,,Slip mi, že budeš zdravě jíst" řeknu ještě.
,,To už jsem ti slíbil, a dodržím to" řekne.

Sáhne do kapsi jeansů a vytáhne klíče. Jsou to klíče od našeho domu. Dal jsem mu je, když se přistěhoval.

On mi je dal do otevřené dlaně a sevřel ji.

,,Zbohem, Ryei" řekne a dá mi ještě pusu na tvář.

Já pak jen sledoval, jak někdo koho miluju odchází.

Zabouchnu dveře, a slzy mi začali téct naplno.

Utekl jsem do svého pokoje a tam spadl na postel. Brečel jsem do polštáře.

Koukl jsem se na ty klíče. Byl na nich přívěsek kaktusu, který jsem mu tam dal poprvé. Pak malinké kytary, kterou dostal od mojí mamky.

A pak srdíčko, které jsem mu dal jako dárek včera.

Zvedl jsem se a šel do ,,jeho" pokoje.

Sedl jsem si na postel. Viděl jsem vzpomínky snad všude. Jak jsme leželi v posteli a dávali si pusinky.

Jak mě učil na kytaru. Mě to nešlo a smáli jsme se.

Jak se mu zdál špatný sen, křičel ze spaní a potil se. Já si k němu sedl a utěšoval ho.

Byl prostě všude.

Dal jsem ty klíče na stůl

A raději jsem šel zas k sobě.

Lehnul jsem si do postele a vzlikal do ní. Po čtvrt hodině jsem zas usnul.

Jack
Harvey s Lisou už museli jít, ale řekli mi, že za mnou stojí. Když jsem jim řekl, o té soutěži, tak byli rádi, že chci zas na pódium.

Ležel jsem na gauči a pil horkej čaj. Pak někdo zazvonil.

Otevřel jsem dveře a byl to Andy. Měl kufr a batoh. Vrhul se mi kolem krku. Slyšel jsem jak mi pláče do ramene.

,,Andy, co se stalo?" zeptal jsem se ho.
,,Rozešel jsem s s Ryem" řekl.

Já mu dal batoh s kufrem do obýváku.

A sedli jsme si na gauč.

,,Ani jsem nevěděl, že jste byli spolu. Co se stalo?".

On mi to řekl. Jak mu Rye taky lhal.

,,To mě mrzí, byli by jste krásný pár" řeknu.
,,To ty s Brooklynem taky".

,,Takže jsem jako na začátku, jsme sami a máme jen sebe" řeknu a oba se zasmějem.

Pak se Andy zeptal jestli u mě může být. Řekl jsem, že jo. Vždyť je to můj nejlepší kamarád.

Objednali jsme si pizzu a šli spát.

Andy ještě plakal a já pak taky, ale spolu ty zbylé dny přežijem.

Ale co až půjdeme do školy?

Čauky lidi !!! Zdravím u nové kapitoli.
Já nevím proč, ale prostě pořád píšu něco smutného.

Ale snad se vám kapitola líbila.

Napište názor do komentu.

Omlouvám se za chyby v textu.

Doufám že se uvidíme u další kapitoli.

I love you, readers!!!

A zatim čau čau!!! ❤💙💚💜💛😘🐼

Zvítězit nebo milovatKde žijí příběhy. Začni objevovat