Upravil jsem si bílou košili a utáhl černou kravatu. Nikdy jsem netušil, že tohle bude tak těžké.
Už je to týden od jeho smrti. Stále to je ještě čerstvá rána. Proč to udělal? Proč nepočkal? Tolik a ještě víc otázek ale žádná odpověď.
Oblékl jsem si černé sako obul se a nasedl s rodiči do auta. Moje mamka to vzala také špatně ale ne tolik jako já. Otce to také zamrzelo projevil smutek ale tím to skončilo.
Po skončení celé "akce" jsem zůstal sedět na nepohodlné židli. Ta by se YoonGimu určitě nelíbila. Jediné co by tu obdivoval jsou barvy. Všichni v černém, tak si to vždy přál.
Vše viděl moc černě.
ČTEŠ
Tear
Fanfiction,, Lepší místo než moje náruč není! " ,, Přesně proto to udělal.. protože jsi odjel. On jen hledal lepší místo.."
