Loving The Alpha King (cz)

9. kapitola

Layla Cortdale

Když jsme byly jen pár kroků od jejich velkého VELKÉHO sídla, otočila jsem se a podívala se na Xaviera.

"Takže, myslím že tohle je rozloučení, pro teď" řekla jsem

Dala jsem mu rychlou pusu a začala se otáčet že už půjdu. Ale najednou mě chytil za pas a srazil naše rty k sobě. Ach, nikdy se nenabažím je rtů, jsem na nich závislá, ale když teď nepřestaneme, nejsem si jistá kdy jo. Jeho ruce začaly klouzat po mém těle a já věděla že to teď hned musím zastavit.Odstrčila jsem ho pryč, ale on se nehnul ani o milimetr, ale donutilo ho to přestat a podívat se na mě.

"Xaviera, budeš mě muset pustit, jestli nás někdo najde tak jsem skončila."u

Mrzute zavrčel.

"Tak co, každej v tomhle zkurveným světě, by měl vědět že jsme spolu a navíc mám právo líbat tě!"

"Taky že budou, ale né teď" zašeptala jsem

Začal z těžka dýchat a vrčet, dala jsem obě moje ruce po stranách jeho obličeje, vyhoupla se na špičky a dotkla se svým čelem toho jeho. Jeho ruce se automaticky přesunuly k mém pasu.

"Shhh uklidni se, prosím" zašeptala jsem

Jeho sevření na mých bocích se ještě víc zpevnilo, ale né tak moc aby to bolelo. Zavřel jeho oči a začal pomalu dýchat a uklidňovat se.

"Promiň" řekl

"To je v pořádku, ale měla bych radši jít táta by mě mohl hledat" řekla jsem a začala se otáčet.

"Dobře, ale dovol mi se s tebou vydět později" zaprosil

"Dobře" dala jsem mu rychlou pusu a odešla, ale najednou jsem se bez něho cítila tak prázdně, ale musím být silná.

Vešla jsem do domu, a spatřila otce jak se baví pořád s tím stejným chlapem. Zdálo se že probírají něco důležitého. Vyšla jsem směrem k tátovi, koukl na mě a usmál se, ten druhý chlap se zvedl a odešel pryč, ale ne bez toho aniž by se podíval mým směrem.

"Ahoj tati"

"Ahoj broučku"

"Jseš v pořádku? Co to bylo za chlapa? Mluvil si s ním hodně dlouho" zeptala jsem se

Zasmál se "Moc se ptáš, ale on je pouze další alfa a probírali jsme jen jak zastavit odpadlíky od napadání našich území" Vysvětlil, ale já věděla že skrývá ještě něco jiného.

"Oh dobře, jen jsem byla zvědavá"

"Kdo je zvědavý bude brzo starý"

"Tati, prosímtě jsme vlkodlaci, ti stárnou pomaleji" řekla jsem

Oba jsme se tomu zasmáli.

"Měli by jsme jít zpátky na zahradu, ceremoniál by měl za chvíli začínat"

"Veď mě"

Zatím co jsme se prodírali davem lidí, nemohla jsem si pomoct ale cítila jsem se nesvá, cítila jsem že mě někdo pozoruje. Zastavila jsem se a rozhlidla se okolo sebe, moje oči se zastavily na zelených očích, těch samých které patřili tomu alfovy se kterým se táta bavil, proč na mě zírá? Zamávala jsem mu a on mi zamával nazpátek zatím co se na mě usmíval jako šklíba, kdo se sakra směje takhle? Otočila jsem se a běžela za tátou. Došly jsme na zahradu, a ta byla plná! Všude byly alfy a bety, naštěstí jsme našli volné místo ve předu. Všichni byly plně zabrání do rozhovorů, že si ani nevšimli může který právě vystupoval na malé pódium. Vypadal zamyšlený, určitě jsem ho dřív někde viděla, ale kde? Jeho obličej vypadal tak depresivně, ale nejvíce bylo poznat jak chladný je, jeho ledově modré oči o něm vypovídali mnohé. Jen si odkašlal a celá zahrada zmlkla a podívala se jeho směrem. No jasně! Tohle je ten krutý král alf aka Xaviérův strýc, je tam trochu podoby, ale on vypadá jako smrt, vůbec ho to nezajímá a jeho obličej neukazuje žádné emoce. Tak takhle to dopadne po tom co ztratíš svou spřízněnou duši? Nevím co bych dělal kdybych ztratila Xaviera, můj vlk nad touto myšlenkou smutně zavyl.

'Nikdy ho nechci ztratit' zakňučela

'Já taky ne, zamilovali jsme se do nich do obouch' řekla jsem jí

Byla jsem tak zaměstnáná konverzací se svým vlkem, že jsem si nevšimla že se táta snaží zachytit mojí pozornost.

'Laylo, dávej pozor' řekl mi telepaticky

'Promiň'

"Jak všichni z vás jistě ví, můj synovec, pravoplatný dědic trůnu, našel jeho spřízněnou duši, od teď bude on vás nový král alf"

Vsichni začali výskat, a křičet. Xavierův strýc slezl z pódia a Xavier zaujmul jeho místo. Z ničeho nic se mi na tváří roztahl úsměv a já cítila jak hrdost prostupuje mým tělem.

"Děkuju vám za to že akceptujete to že budu vás nový alfa, velmi si toho cením. Jsem poctěný že vás mužů vést...

Zatímco měl Xavier jeho řeč, cítila jsem něco divného, jako kdyby se mělo stát něco špatného, ale co? Rozhlédla jsem se ale nic nebezpečného jsem neviděla, tak proč jsem se cítila tak divně? Z nenadání se z od pódia ozval bolestný výkřik, jako by se zastavil čas, všechno a všichni jako by zamrzli. Rozběhla jsem se k pódiu, když jsem se tam prorvala moje srdce se rozlomilo na dva kusy nad tím co jsem viděla.

---------------------------------

Ahojte holky :) slíbila jsem to v neděli já vím :D tak jsem to chtěla stihnout aspoň v pondělí ale bohužel se mi to trochu zkomplikovalo se školou. V pondělí jsem byla v jedné škole a dneska v další nové D takže jsme to museli řešit :D nic méně tady je nová část a já doufám že se vám líbí. Takže komentujte, dávejte vote ale hlavně čtete ;)

Btw. sleduje někdo Teen Wolf :33