Loving The Alpha King (cz)

5 kapitola

Layla Cortdale

"No..."

"No co?" Zeptala jsem se zmateně táty

"Proč si dneska byla poslaná do řiditelny?"

"Umm.."

"Laylo" řekl táta přísným tónem

"Abych řekla pravdu, vlastně vůbec nevim. Slečna Ryanová, uřitelka na biologii, mě chytila na chodbě bez propustky a poslala mě do řiditelny, je to kráva!"

"Laylo, takový věci neříkej, a popravdě mě to ani nezajímá. Vím že jseš hodná holka ale tvoje máma chtěla abych si o tom s tebou promluvil, protože nebyla zrovna ráda když se to dozvěděla. Jen ať už se to neopakuje, rozumíš?"

"Ano tati" odpovědela jsem

"Tak jak bylo na softballe?"

Dobrý, ale moc jsem to flákala, budu muset chodit víc na tréningy"

"Jo to jo, playoff je už za pár měsíců, správně?"

"Jo už se nemůžu dočka, a už tam budem?"

"Už jen dvě hodiny"

"Dobře" řekla jsem a usnula jsem

"Laylo, Laylo"

"Ještě 5 minut, tati"

"Laylo, už jsme tady"

Zasténala jsem a podívala se z okna, ten dům byl úžasnej. Vystoupila jsem z auta, lapající po vzduchu nad tak krásným domem. Krémový nátěr domu svítil jak se od něj odráželo slunce, nutící mě šilhat. Unikátní plot, a pečlivě zastřižené řivé ploty obklopující dům. Střecha byla v šikmém úhlu. Královská okna s fialovými závěsi, které byl zatažené takže sluncde svítlo skrz ně.

Když jsem šla po cestičce k domu, všimla jsem si mramorové fontány na pravé straně trávníku.Andělíček držící kytku byl posazený na vrcholu fontány, dívající se vzhůru do oblak. Voda tryskala z jeho druhé ruky, která byla lehce položena před ním, Jako by čekal až si jí od něj někdo vezme. Vodal lehce dopadala do křišťálově modrého bazénku vedle sochy. Křoví bylo vystříženo do různých tvarů zvířat a lidí kteří obklopovali dům. Pláž ležela hned kousek za obrovskou zahradou, tráva se pomalu měnila v písek, křová a živé ploty se měnili v písečné duny. Tohle místo se moc nezměnilo, pomyslela jsem si. Když jsme šly k domu, moje vlčice začala být nervózní, ale dokázala jsem jí ignorovat. Když jsem se podívala okolo, všimla jsem si že jsme ve společnosti tátovo deseti oblýbených vlků. Taky tu byly malé štěňata, která si hrála v zadu na zahradě, pousmála jsme se nad tím. Otočila jsme se a vešla do domu. Uvnitř to bylo stejně krásné jako z venku, asi jsme se zamilovala. Stěny byly zaplněné nýdhernými malbami, černo bílá podlaha ve vchodu jen zářila, očividně jí umyli než přijeli hosti. Schody byly na druhé straně místnosti, šplhající ke stropu. Dveře byly na obouch stranách místnosti, jedny vás dovedly do kuchyně a ty druhé do obýváku. Stěny byly tmavě modré se stříbrnými šmouhamy, tvořící lesknoucí se efekty. Dům měl asi tak pšt pater né-li víc. 

"Laylo"

"Ano tati"

"Setkání proběhne za 30 minut, tak běz do tvého pokoje a připrav se, Danny ti ukáže kde to je"

"Dobře"

Otočila jsem se a uviděl muže o pár let starčího než jsem já, byl pěkný ale nebyl nic s porovnáním Xaviéra. Měl nasobě černé tričko s knoflíkama, které by se hodilo na večer ve městě. Ale on vypadal jako by mu právě zkončil dlouhý den v práci. Rukávy u jeho loktů. Jeho triko ladilo k jeho černým vlasům. Ale co upoutalo mojí pozornost byly jeho smaragdové zelené oči, který v sobě měli zlomyslný záblesk, ale Xavier má hezčí oči, kruci, všechno na Xavierovi bylo lepší.