S Terezkou procházíme večerní Prahou a čekáme na vlak. Ještě se fotíme u koně na Václaváku a vyrážíme směrem k nádraží. Terka začíná být unavená, tak na ni pořád mluvím, aby neusnula při chůzi.
L: "Dělej, ještě kousek."
T: "Hm."
Na nádraží kupujeme lístky a pak čekáme, až se na tabuli objeví nástupiště a kolej, kde bude náš vlak. Máme ještě 20 minut čas, tak jdeme do BurgerKingu pro jídlo, aby se Terka trošku probrala. Jíme burger, Tereza pije colu a já házím salát spadený z hamburgeru holubům. Vtom kolem nás prochází zase trojka youtuberů. Terka si jich z únavy nevšímá a já na ně radši neupozorňuju, aby si nechtěla jít zase povídat.
Na tabuli se objevují čísla nástupiště a koleje a my spěcháme pochodem na nástupiště. Vycházíme schody a ti tři čekají na stejný vlak jako my. Terka si nenechává ujít příležitost a zase jde za nimi.
L: "Terko pojď sem, nech je už."
D: "Jen pojď za svým Mattemíčkem."
Mattem do Dejzra naštvaně strká. Terka samozřejmě nechápe ironii, tak jde zase za nimi. Já stojím tak nenápadně opodál a sleduji, co se bude dít.
T: "Matteme a kde bydlíš?"
M: "No tady v Praze."
T: "Tak co děláš na nádraží?"
D: "On tě chtěl vidět, víš?"
Mattem do Dejzra strčil tolik, že Dejzr spadl do kolejiště. Bouchl se hlavou o kolej. Leží tam, z rozražené hlavy mu teče krev a všichni na něj koukají a nechápou. Jen já skáču do kolejiště a snažím se Dejzrovi pomoct. Ze zatáčky se řítí náš vlak. Nevím, co dělat dřív, pokusit se Dejzra zvednout nebo se zachránit? Piškis, Mattem a Terka na mě křičí, ať vypadnu, ale já tam Dejzra nedokážu nechat. I když ho vůbec neznám, i když o něm nic nevím. Beru ho pod pažemi, házím jeho tělo na nástupiště, Piškis ho vytahuje, ale vlak už je moc blízko. Skáču do mezery pod převisem platformy, jen kousek od kolejnice. Snažím se uniknout před smrtí. Když otevírám oči, vidím kolo vlaku. Snažím se dostat zpět na nástupiště, Piškis mi podává ruku a pomáhá mi nahoru.
Dívám se na Dejzra. Nehýbe se a nedýchá.
T: "On je. Mrtvej."
Vtom Mattem panikaří.
M: "Piškisi, seber ji. Všechno viděly, musíme se jich zbavit, ať mě neprásknou."
Piškis mi láme ruku za záda, Mattem Tereze.
L: "Pusť mě, půjdu sama."
Nidko neodpovídá. Tereza začíná křičet.
T: "Pomoc!"
Ale to už jí Mattem zakrývá pusu. Vedou nás někam, kde to neznám. Jdeme mezi paneláky, až přicházíme k jednomu, do kterého vcházíme. Vedou nás do sklepa, kde nás zamykají.
T: "Luci, co se to děje."
L: "Ten květák se zbláznil. Neboj, to zvládneme."
