Druhá šance

Kapitola 12.

Ahoj, ahoj, ahoj! :D Vím dlouho jsem nic nepřidala, za to se omlouvám, ale pokračujeme v jízdě ;)

O měsíc později

Čas utíkal rychle. Ani jsem se nenadála a už byl konec listopadu. Talyer (Clay) měl novou práci. Během třech týdnů si udělal nějaký kurz a pak se přihlásil na pozici na univerzitě. Kupodivu mu to vyšlo. Byl z něj učitel centra jazykového vzdělávání. Musel nejprve složit nějaké zkoušky, aby mohl vyučovat jazyky, ale dřel dnem i nocí, aby je zvládl. Ta pozice se mu totiž hodně líbila a opravdu o ni stál. Jay pro změnu jezdil furt na nějaké cesty, tak jsem si chvílemi připadala sama. Ewen se mi to snažil vše ulehčit. Kdykoliv mohl, tak se mnou trávil čas, protože kluci ho neměli. Podnikali jsme různé akce ať už sportovní nebo společenské.

Zrovna dnes mě Ewen vytáhl na jednu akci jeho bratra. Co vím, tak se nemuseli, ale bylo důležité, aby se občas na veřejnosti spolu ukázali. Musela jsem se obléct do společenských šatů, proto jsem zvolila černé koktejlky s délkou nad kolena a k tomu sametové lodičky. Vlasy jsem si sčesala do drdolu.

,,Wow, vypadáš opravdu krásně.'' pověděl mi Ewen, když mi pomohl z kabátu, jako pravý gentleman. Hned na to se u nás objevil klučina, který si od něho kabáty vzal, aby je uložil.

,,Jako vždy.'' pokynul mu a vzal mě za ruku, aby mě dovedl do sálu za zavřenými dveřmi. Už tak byl slyšet šum diskutujících lidí. Dva bodygárdi, kteří stáli před nimi, nám je otevřeli a při tom se na nás usmáli. Vypadali jako nějací tajní agenti, což mi přišlo vtipné. V duchu jsem si říkala, že Ewen opravdu musí pocházet z hodně vysoké vrstvy lidí, jelikož se mi naskytl pohled na honosnou krásu sálu ve zlatě a smetánku lidí, ve kterých jsem poznávala i lidi z parlamentu až po některé herce. Zůstala jsem zírat v úžasu.

,,Říkal jsem ti, že to není nic pro mě.'' pošeptal mi do ucha a pustil moji ruku. Okamžitě jsem k němu stočila pohled, ale on už v davu lidí vyhledával známou tvář. Rozhlédla jsem se znovu kolem sebe v domnění, že jeho bratra poznám, i přesto že jsem ho nikdy neviděla.

,,Támhle je.'' nenápadně mi naznačil, kam se mám podívat. Všimla jsem si tmavovlasého muže s vousy, který diskutoval s dalšími třemi. On z nich byl ale nejvyšší. I na tu dálku jsem dokázala odhadnout, že je tak dva metry vysoký. Dokonce pod jeho sakem byla vidět jeho vypracovaná hruď i ruce. První dojem z něho byl, že je mafián. Nevím proč, ale při pohledu na něho mě mrazilo až na zátylku. Zbylí muži na mě dělali stejný dojem.

,,Tvůj bratr není zrovna moc sympatický, jestli to je ten nejvyšší.'' podotkla jsem směrem k Ewenovi. Ten se tomu zasmál a za ruku mě už táhl směrem k nim. Neměla jsem z toho dobrý pocit. Můj pud sebezáchovy mi jasně říkal, abych vzala nohy na ramena. Na druhou stranu jsem se utěšovala tím, že by mě Ewen nedostal do potíží a nebral někam, kde by nebylo bezpečno.

,,Ewene. Konečně jsi dorazil.'' přivítal ho zvesela jeho bratr, při čemž ho vřele poplácal po rameni. Po bratrské rivalitě nebylo ani památky. Tvářil se, že ho opravdu vidí rád.

,,Přesně jak jsem slíbil.'' obdařil ho stejnou vřelostí a pak se podíval na mě.

,,Dovol, abych ti představil svoji novou posilu v baru. Tohle je Alex.'' upoutal pozornost na moji maličkost, tak jsem se nejistě pousmála a podala mu ruku. Jeho bratr se na mě široce usmál a vzal moji dlaň do své, přičemž ji pak políbil na hřbet. Byl dost troufalý, což si musel všimnout, protože jsem cítila, jak jsem se mimoděk ušklíbla.

,,Sionn Murray-Gallagher. Velice mě těší. Jste opravdu pozoruhodná žena. Nedivím se, že Vás bratr přede mnou schovával. Zajímalo by mě, v jaké ulici k Vám přišel.'' ušklíbl se též jako já před chvilkou a dokonce se zadíval na svého bratra s pozvednutým obočím.