Kapitola 13.

49 1 0
                                    

Máme tu nový měsíc a s ním i další kapitolu, dejte se do čtení ;)

Ewen byl první, kdo usnul. Samozřejmě na gauči. Já jsem usnula hned po něm. Bohužel to nebylo tak pohodlný, proto jsem se zanedlouho vzbudila. Hrozně mě bolela záda. Trochu jsem se protáhla a podívala se na společnost vedle mě. Spal jako zabitý. Hlavu měl v záklonu a trochu pochrupoval. Byl roztomilý. Chtěla jsem ho vzbudit, aby si šel lehnout se mnou do postele, ale uslyšela jsem hluk na chodbě. Jelikož jsem zvědavá, tak mi to nedalo. Vyšla jsem na chodbu a nechala pootevřené dveře. Hluk se nesl z druhé strany chodby. Znělo to, jako by se někdo s někým rval. Pomalu jsem se vydala tím směrem. Šla jsem podél zdi a rukou se jí podepírala. Stále jsem cítila hladinu alkoholu. Pokračovala jsem pomalu, abych nedala o sobě znát. Hluk najednou utichl.

,,Zbav se ho, než si toho někdo všimne.'' promluvil mužský hlas. Přišel mi povědomý, proto jsem neváhala jít dál. Došla jsem dostatečně blízko, abych konečně spatřila zdroj hluku. Nebyla jsem si jistá, zda vidím opravdu to, jak to vypadalo, ale jeden muž akorát zacházel do pokoje a táhl s sebou bezvládné tělo, které měl zapřené o sebe. Ani si mě nevšiml, za to ten druhý se otočil k odchodu a v ten moment spatřil mě. Byl to Sionn. Chvíli stál na místě beze slova a jen se na mě díval. Ruce si složil do kapes. V jeho tváři jsem neviděla jediný náznak nějaké emoce. Byl naprosto klidný a vyrovnaný.

,,Co tu děláš Alex?'' zeptal se jako by se nic nedělo. V té opilosti bych řekla, že byl dokonce vlídný.

,,Vzbudil mě hluk.'' konstatovala jsem též klidně. Pohledem jsem si prohlédla chodbu včetně dveří, kam zmizel ten muž. Hledala jsem cokoliv, co by mi řeklo, že jsem viděla to, co jsem viděla. Ale nikde nic, až na to, že když jsem se zadívala na zem, tak Sionn okamžitě udělal krok vedle, kde jsem si v té rychlosti všimla fleku, který rázem zakryl svoji postavou. Vzhlédla jsem k němu, abych zjistila, jak se tváří.

,,Zřejmě se ti něco zdálo. Běž si zase lehnout, než tě brácha začne hledat.'' přešel ke mně, přičemž se mě chtěl dotknout na rameni, ale okamžitě jsem ustoupila.

,,Dobrou Sionne.'' pověděla jsem mu a raději se vracela na pokoj. Ať už Sionn dělal cokoliv, věděla jsem, že kdybych se zdržela déle, tak by mě to přivedlo do maléru.

,,Alex?'' objevil se ve dveřích našeho pokoje Ewen, který si jednou rukou mnul levé oko. Oči měl opuchlé od spánku a snažil se zorientovat v prostoru.

,,Co děláš na chodbě?''

,,Jen jsem něco zaslechla, ale nic to nebylo.'' ujistila jsem ho a zašla kolem něj do pokoje. On za mnou hned zavřel a šel si lehnout do ložnice. Padl na břicho, rukou si upravil polštář pod hlavou a okamžitě usnul. Chvíli jsem stála ve dveřích a sledovala, jak oddechuje. Nakonec jsem si lehla vedle něho a usnula.

Z pohledu Taylera alias Calye

Stál jsem uprostřed třídy a vykládal látku k angličtině. Měl jsem jen pokročilé, aby mi rozuměli, protože irsky neumím. Nicméně, práce učitele mě bavila. Našel jsem se v tom. Akorát jsem doma byl velmi málo času, tak ani netuším co Chloe a Jay. Pořád se míjíme, ale možná je to tak lepší. Nelezeme si na nervy. Což se dá pokládat za pokrok.

,,Clayi, mohu s Vámi mluvit na chviličku?'' po vyučování se k mému stolu postavila holčina, která sedí vždycky vzadu, kde na ní není moc vidět. Když jsem ji viděl stát takhle blízko, došlo mi, že je opravdu drobná. Výškově nemohla mít víc než metr šedesát pět. Byla typická zrzka s pihami ve tváři.

,,Jistě.'' svolil jsem a chtěl ji oslovit, ale nemohl jsem si vzpomenout na jméno, což poznala.

,,Eithne.'' poradila mi, tak jsem se usmál.

Druhá šanceKde žijí příběhy. Začni objevovat