Doktor přiběhl do mého pokoje a v ruce svíral dvě injekce jednu s se sytě žlutou tekutinou a druhou s rudou.,,Co my to děláte "zeptala jsem se ho.,,To je Flousérum.",,To ti zabraňuje k umrznutí a Windsérum ti zase pro změnu ti zabraňuje k uhoření.",,Neboj až si tělo na to zvykne bude ti líp "řekl my doktor a zas my píchnut ty dvě injekce.A takhle to dělal den co den.
Když jsem začala rudnout a bylo my hic píchli my tyrkysovou tekutinu po který my do pár hodin byla zima a jak jsem začala modrat zase mi píchly dvě injekce a tak pořád do kola.Po necelém půl roce strašných veder a zim si mé tělo začalo pomalu zvykat.Už my nebyla taková zima a takové horko.A do roka jsem to ovládala.
Doktor my řekl že přijde zkouška jako když my zkoušely to první sérum a tak jsem se bála že do mě budou zase střílet nebo mě řezat.Ale nebylo tomu tak bylo to ještě horší.Dovedli mě do místnosti kde se uprostřed místnosti na zemi válely v jedné lajně široké půl metru a dlouhé asi deset metrů válely žhavé uhlíky.,,Tak a teď po nich pomalu přejdi.",,Ale já nechci!",,Dělej! "řekl my přísně!Zavrtěla jsem hlavou a tak mě dva vojáci ze čtyř co tu stáli chytili za ruce a donutili mě jít k uhlíkům.Oni mě držely a já jsem zvedla nohy tak abych se uhlíků nedotýkala.Dělej buď se na ně postavíš chodidly nebo tě tam postaví takhle jak máš nohy.Já nohy nenatáhla strašně jsem se bála.A tak mě ty dva vojáci postavili na kolena do uhlíků.Vykřikla jsem strachy a bolestí která ale do pár sekund zmizela.Tak jsem se postavila na nohy a on my řekl že se po nich mám přejít tam a zase zpátky.A tak jsem nakonec poslechla a přešla je.Dobře!Ukaž my chodidla!Doktor se my podíval na chodidla jestli je nemám popálená a když zjistil že ne tak se usmál.A teď si do nich lehni.Poslechla jsem .Naštěstí se nic nestalo.Pár vlasů jsem měla ohořelých ale moc ne.Super a když si všechno zapsal odvedl mě do vedlejšího černého pokoje.Strčil mě dovnitř.Tam začneme jen s malým žárem a postupně ho budeme zvyšovat řekl doktor Backymu který mu dělal asi levou ruku při pokusech.Když jsem viděla na jedné straně černé místnosti oheň a žár z ohně mě pálil křičela jsem a bušila do stěn ale nepovedlo se my aby mě někdo pustil.Po chvíli se plamen v v druhé části místnosti zvětšil.A víc mě pálil i když čím víc se zvětšoval tím víc mě to nevadilo.Když byl plamen po celé místnosti jen jsem se mezi plameny procházela.Jediné co shořelo byli mé vlasy a mé oblečení.Po tom co oheň ustal přišel pro mě doktor.A já se ho zeptala jak je možné že se my při tak velkém žáru nic nestalo.Tvé tělo se změnilo Patricie řekl doktor.Dávali jsme ti ta séra aby jsi byla odolná proti žáru a zimě.A teď si obleč tenhle župan podal my šedý župan který jsem si oblékla.A co se bude dít teď?Teď tě čeká jen poslední test!Zase mě strčili do jiné místnosti.Kde bylo velké kolo a vypadalo to jako obří větrák.Po necelé minutě se začal větrák točit a foukat ledový vítr.Byla tu zima ale kupodivu mě to nevadilo.Za chvíli se zima zvětšovala a to i vítr.Zdi začali namrzat a všechno kolem mě zmrzlo.Teda až na mě.Sice mi na malou chvíli nohy zmodraly od zimy ale brzy modrá z mého těla zmizela.A jen jsem tam stála.Super řekl doktor když mě pustil ven.Je to fantastické tvé tělo tě ochrání i před mrazem mínus sto stupňů.Vážně?Ano to jsme právě vyzkoušely.Po testech mě zas odvedli do cely a doktor aby jsem se netěšila na to že experimentovat na mě nebudou že zítra na mě zkusí něco dalšího.Pokračování příště!
ČTEŠ
Avengers - Super Girl
Science FictionAhoj všem předem chci říct že mě opravdu nebaví číst komentáře ve kterých se hádáte co je lepší jestli marvel nebo DC. Vždyť je to jedno. Já tento příběh napsala podle toho jak mě se líbil. A jsem ráda že ho čtete jen se kvůli tomu nehádejte.Mám vás...