Každý týden nebo aspoň jednou za čtrnáct dnů jsme se vydávali na nákupy buď autem nebo jsme šli pěšky.A vždycky v přestrojení.Naštěstí nás nikdo nepoznal.Nejčastěji vyrážel Amerika a já protože Amerika byl z nás nejsilnější a já musela občas vyvenčit psy.A tak jsme chodili ven nejčastěji.Ale to bylo velmi málo.Ostatní se ven třeba za půl roku nedostali ani jednou.Bylo to hrozné a dost často jsme byli podráždění.I když jsme věděli že je to jen pro naše bezpečí aby jsme neumřeli jako Cobra a Torry při dalším odstřelu dalšího sídla Avengers. A tak jsme přežívaly takhle rok.Po půl roce přežívání v podzemí.Si každý radši našel něco čím se odreagoval jako střelbu nebo tělocvičnu nebo třeba bazén jako já.Dokonce jsem měla povoleno že můžu vzít do menšího bazénu i psy aby si procvičili plavání a nebáli se vody.Což pro mě byla zábava.A bylo to fajn odreagování.V podzemí jsme takhle žili necelé dva roky.Když konečně svět uznal že je potřeba hrdinů.Ve zprávách se objevila reportáž až z bílého domu.Která zněla asi takto.Milí občané vím co jsme před pár lety řekly o hrdinech jako Avengers. Ale jestli se mezi vámi najde někdo kdo by nás bránil a nastolil pořádek prosím neváhejte a pomozte.Všem se vám omlouváme protože to že jste sem tam zdemolovali dům nebo při útoku zemřelo pár lidí není ve srovnání co se děje teď nic.Za ty dva roky umřelo stokrát víc lidí než za vás a je zničeno víc domů než bylo za vás.Prosíme vás jestli někde nějací hrdinové jsou prosím vystupte ze stínu a přijďte nám pomoci.Lidi lidi slyšely jste to přiběhla za námi do tělocvičny Seline.Co se děje Seline?Je to tady!Co?Co je tady?Vláda konečně uznala že je zapotřebí hrdinů Tony volá svému příteli do Evropy a my se budeme moci vrátit na zem.Super řekli všichni nadšeně!Sbalily jsme všechny naše věci a naskládali si do šesti velkých aut.Teda do pěti velkých aut a minibusu.Nejdřív jsme odjeli do Tonyho domu a bývalého Avengers Tawnu kde se po dvou letech setkal se svou ženou Pepper. Bylo vtipné jak se radostně líbali a vítali.Lidi máme hodně práce vezměte své kosými a jdeme bojovat do ulic a zatýkat lidi budeme taky?Ne jen je vždy dopravíme policajtům.Super!Už jsem se na pořádnou akci těšil řekl Dylen. Myslím že to my všichni dva roky bez bojů byla strašná nuda pro všechny.Přesně tak.A tak jsem se převlékla do svého obleku a poprosila jsem zase Pepper aby ohlídala psy.Jasně neboj dám na ně velký pozor.Naštěstí oni Pepper párkrát viděli tak se jí nebáli.Nechala jsem je v Tonyho domě a vyrazili jsme do ulic.Chytali jsme kdejaké zločince a za jeden den měla tolik zločinců policie že je neměli kam dávat.A tak že je museli převáže policisté do jiných věznic v okolí.Když se rozkřiklo že spoustu členů Avengers přežilo a že už zase bojujeme za ně bylo vidět že nás lidé mají rádi a doufali v to že se jednou objevíme.A tak jsme za týden měli polovinu práce s chytáním padouchů po celých státech hotové.A za tři měsíce už byl klid a mír tak jak to vypadalo za nás když jsme lidem pomáhali.A tak to bylo správně.My byli spokojení naštěstí už na nás nikdo neútočil Tony dokonce vynalezl obraný mechanizmus pro náš nový dům za New Yorkem.Když by po nás někdo vystřelil raketu.Z našeho domu vyletí obrané raketky které zničí raketu co poletí na nás.A my budeme v bezpečí.
No tak to je asi všechno zatím mě nic nenapadá dalšího v tomto příběhu.Takže ho prozatím uzavřu a jestli se vám líbil tak napište dole koment a dejte lajk.Vaše Paty!
ČTEŠ
Avengers - Super Girl
Научная фантастикаAhoj všem předem chci říct že mě opravdu nebaví číst komentáře ve kterých se hádáte co je lepší jestli marvel nebo DC. Vždyť je to jedno. Já tento příběh napsala podle toho jak mě se líbil. A jsem ráda že ho čtete jen se kvůli tomu nehádejte.Mám vás...