Prázdná
Uvnitř mě je démon,
pomalu leze ven,
mění mě ze dne na den.
Jsem bezcitná a zlá,
už dávno nejsem tvá.Navenek šťastná,
uvnitř mrtvá.
Potřebuju důkaz,
důkaz že žiju,
beru žiletku,
kreslím si přes žílu.Krev stéká po ruce,
cítím bolest,
bolest v srdci,
krev utěšuje moje slzy.Vzdala jsem se naděje,
můj život nemá smysl,
brzo půjdu ven,
chcípnu za úsvitu studeném.Je ze mě troska,
kam se podělo to štěstí,
ten smích?
Už vím…
Strach to vytěsnil.Zžírá mě zevnitř,
už mizím,
nedrž mě,
už nechci čelit těm krizím.
ČTEŠ
Depresivní básničky
PoesíaMoje vlastní tvorba. Četba plná emocí, slz a bolesti. Myslím, že zde lidi se stejnými pocity jistě najdou jak se vyjádřit.