Forever with you (FF HP)

#8

Dalšího rána jsem se vzbudila právě včas, abych se stihla zkulturnit a nasnídat před zápasem.
Potichu jsem se zvedla z postele a odcupitala do koupelny, kde jsem s hrůzou zjistila, že bez použití kouzel svoje vlasy nedám do pořádku.
Vykouzlila jsem si jednoduchý culík a šla se nasnídat.
K snídani jsem si přivolala z ledničky nějaké ovoce a ze spíže ovesné sušenky.

Když jsem opouštěla byt, napsala jsem Dracovy jednoduchý vzkaz.

Uvidíme se na zápase.
Posílám pusu Kath

Draco's view

Po přečtení Kathina vzkazu jsem se jen jednoduše oblékl a vylovil z šuplíku černobílou šálu se znakem strak.
Poté už jsem se jen vydal na stadion.

Zahájení zápasu proběhlo vpohodě, ale bylo vidět, že je Kath nervózní. Přece jenom, hrát na pozici, na které jste nikdy před tím nehrála, není to to pravé ořechové.

Delší dobu se nic moc nedělo, ale potom začali straky prohrávat. Kath se zběsile koukala kolem sebe a hledala zlatonku. V tom ji ale srazil potlouk a ona tak vysela za jednu ruku z koštěte. Ve vteřině však už byla opět na koštěti, hnajíc se za malým zlatým míčkem. Soupeřovic chytač spozoroval její pohyb a vyrazil za ní. Brunetka však udělala kličku a letěla na druhou stranu. Než stačil soupeřovic chytač cokoliv udělat vrazil to odrážeče strak. Ten do něj strčil a odpálil potlouk přímo na něj, takže ho míč doslova odnesl z koštěte. Kath mezi tím honila zlatonku po celém hřišti. Asi dvakrát kličkovala mezi brankami než konečně tu potvoru polapila. Chviličku před tím Kaile vstřelil gól a tak o pouhých deset bodů vyhráli.

Když jsem se potom sešel s Kath, byla jako u vytržení. Smála se a objímala skoro všechny. Když zahlédla mě, rozeběhla se a skočila mi do náruče. Zasmál jsem se a věnoval jí letmý polibek.
,,Zvládla jsem to, Merline jak já se bála, že to zkazím" vydechla. ,,Věděl jsem, že to zvládneš" pošeptal jsem jí do ucha. ,,Nechceš se teď někam vypařit?" Navrhla s úšklebkem. ,,To není špatný nápad" postavil jsem ji na zem a začali jsme se prodírat pryč.
To by ale nesměli být kolem novináři z Denního věštce. Celý zápas dokumentovali a poté ještě otravovali hráče.
Kath jim poskytla jen kratičký rozhovor, než jsem ji odtáhl do soukromí.
,,Budu muset na zbytek dne na Ministerstvo, ale budu se snažit přijít co nejdříve" řekl jsem jí, díky čemuž její nadšení mírně pohaslo. ,,To je škoda, doufala jsem, že si spolu upečeme na oslavu dort" zamumlala zklamaně. ,,Tak si ho upečeme zítra, je neděle a budeme mít spoustu času" smutně jsem se usmál a dalším polibkem se s mou milovanou rozloučil.

Ministerstvo bylo jako vždy plné ruchu. Spousta kouzelníků pobíhala sem a tam, až by jim vadilo, že do někoho cestou vrazili.
,,Koukej kam šlapeš" vykřikl jsem na muže menšího vzrůstu, než jsem byl já. ,,Pottere?" Překvapeně jsem se na něho podíval. ,,Myslel jsem, že pracuješ jako bystrozor?" ,,Pracoval, ale teď, když se narodil James, potřebovali jsme s Ginny více peněz" pronesl na vysvětlenou. ,,Proč ti to tady vlastně vykládám?" Zarazil se a odešel.
Úplně jsem nepochopil, co to mělo znamenat, takže jsem jen pokrčil rameny a vydal se do své kanceláře.

Na stole mě čekal stoh papírů, zčehož většina byl oznámení a důležité dopisy. Mezi pracovními vzkazy, mě však zaujal jeden, který rozhodně nebyl zaměřen na mou práci. Pohlédl jsem na písmo na obálce a bylo mi téměř jasné, kdo dopis poslal.

Draco, zlatíčko,
Dlouho jsme se neviděli a já bych chtěla, aby jsi se někdy zase zastavil.
Nemám o tobě téměř žádné informace a doufám, že se máš dobře.
Tvému otci se nevede nejlépe, ale jakžtakž se díky Merlinovi drží.
Chybíš mi zlatíčko.

S láskou Máma

Po přečtení dopisu, jsem se usmál. Matka byla asi jedna z mála co mě brali jako normálního chlapce a v této době za normálního muže.
Jestli se ti tak dá říkat. Myslím, že ano. Jak myslíš. Jen si potom neztěžuj, že jsem tě nevaroval. Takhle odporně lhát milované osobě. Styď se Draco. Pche...

Dál jsem se jen přehraboval oznámeními a řešil různé problémy.

Když jsem se navečer vrátil domů, brunetka poklidně spala na pohovce. Opatrně jsem ji vzal do náruče a odnesl ji do postele. Chtěl jsem se jít osprchovat, ale zastavila mě ona. Pohlédl jsem na ní. Byla tolik roztomilá, jak spala svírajíc mojí paži v objetí. Usmál jsem se a pohladil ji po tváři. Unaveně jsem zívl, lehl si k ní a odporoučel se do říše snů.

Dalšího dne ráno mě vzbudilo cosi studeného (spíš přímo ledového) na mé hrudi. Pomalu jsem otevřel oči a tak spatřil hnědovlásku zahřívající si ruce o mé tělo. Svoje ručky měla protažené mezerami mezi knoflíky u mojí košile a usmívala se jako měsíček na hnoji.
,,Ty potvůrko, víš, že to není hezké takto někoho vzbudit?" Zasmál jsem se. Vytáhl jsem její ruce z mé košile a přišpedlil jí je nad hlavu. Poté jsem se převalil na bok a prudce si ji přitáhl do polibku. Spolupracovala a její jemné rtíky se hýbali do rytmu těch mých. Přejel jsem palce po její andělské tváři a na zlomek vteřiny se odtáhl abychom se mohli nadechnout.
,,Draco, měli by jsme vstávat" zamumlala snažíc se odlepit své rty od těch mých, ale to jsem nebyl ochoten dovolit. ,,Nemusíme" šeptl jsem, stále ji držíc u sebe.
,,Asi by jste měli" vpadl do pokoje jakýsi muž s hnědými vlasy. To si snad dělá srandu ne? Takhle někam vtrhnout. ,,Cedriku? U Merlinovýh vousů co tu děláš?" Vyjekla Kathrine. ,,Merry potřebuje tvojí podporu" vypadlo z něho.

Kath's view

,,Proč? Co se děje?" Zeptala jsem se zmateně. ,,Jedno z trojčat je na tom vážně špatně a Merry šílí" vysvětlil pohotově. ,,Takže už jsou na světě" vyjekla jsem nadšeně, ale pak mi došlo, že ještě nemají vyhráno. Počkat já vám vlastně neřekla, že Merry čekala trojčátka a ty se měla každým dnem narodit. Jak jsem ale zjistila, už byla na světě, ale jedno z nich se potýkalo s jistými komplikacemi.
Okamžitě jsme vystřelila z postele a Dracem v závěsu.

,,Merry?" ,,Kathrine? Jsi to ty?" Zeptala se mladá žena s uplakanými tvářemi. ,,Jak se máš?" Objala jsem ji. ,,Příšerně, můj syn je v nemocnici a já musím trčet tady" vzlykla. ,,Neboj se, zvládne to" pohladila jsem ji po rameni. ,,A kde jsou ostatní?"
,,Jsou tady, Cedovi se je podařilo před odchodem uspat" přiložila si prst na rty na náznak toho, aby byla potichu. Rozhlédla jsem se a spatřila tři postýlky na jedné straně ložnice. Pomalu jsem k nim přešla. Ta vpravo byla prázdná, v prostřední postýlce si hovělo miminko s téměř strejným nosánkem jako měla Merry a v té poslední s roztahovalo miminko s malou vadou pigmentu nad levým okem. ,,To je Timmy a ten druhý Jamie" pronesla vyčerpaně Merry. ,,A třetí?" ,,Scotty" znovu jí vyhrkly z očí slzy. ,,Ale notak, je to přece tvůj syn, určitě to zvládne" chytla jsem ji povzbudivě za ruku. ,,Musí, nechci o něho přijít" vzlykla.
,,Půjdu zjistit jak je na tom ano?" Ozval se ode dveří Cedrikův hlas. ,,Dobře" znovu vzlykla černovláska.

Společně s Dracem jsme byli u Diggoriových celý den.
Odpoledne se vrátil Cedric s naštěstí dobrými zprávami.
,,Lásko? Bude vpořádku?" Vyjekla Merry jakmile ho spatřila. Brunetovi se rozzářil obličej a šťastně přikývl a objal svou ženu.
,,Jsem za vás ráda" prohlásila jsem, chovajíc malého Timmyho. ,,Máte vážně štěstí" přikyvoval Draco, který mě objímal kolem pasu. Společně jsme seděli na pohovce.
,,Myslím, že bychom měli jít" pronesla jsem a předala Timmyho Cedrikovi. Společně s Dracem jsme se rozloučili a vyrazili domů.
-------------------------------------------

1240 slov