Život je trochu boj
A trochu neboj se
Chci se omluvit
Mámě
Klukům z Garáže
A Kláře
Chci ti říct že
Radši už nikdy
Nic
Že
Nevracej se
Že
Vlny na rozbouřenym moři
V hlavě
Že
Stín vrhá to tvoje
"s volaným účastníkem se nyní nelze spojit"
Ta tvoje hra na nedostupnýho
Tak ať!
Že
Ještě je čas to všechno změnit
Být lepší
Vzdát se amorálnosti
A
Počkat si na tabák ještě ten jeden blbej rok
Že
Radši až nikdy
Neříkej nic
Neříkej že mě máš rád
Když z tebe mluví smutek
Rum a hluboká, rudá čára přes zápěstí
Podobná obzoru před tím než nám dá slunce na celou noc pokoj
Tak radši až nikdy
Nevracej se
Radši až nikdy
Promiň
Radši už nikdy nic
A až jednou něco
Tak beze mě
A
Bez tebe
Promiň
Třikrát podtrhnout
Promiň
.
