Podezření

734 64 9
                                    

Eren - normálně

Levi - tučně

Uběhlo několik měsíců, řekněme, že Eren mívá menší výkyvy nálad, ale dá se to díky těhotenství pochopit. Armin k nám pořád chodí domů a pomáhá hnědovláskovi se vším, co jde. Navíc je z té novinky, co se týká dítěte, celý mimo. Nabídl se nám i na hlídání, což je samozřejmě dobré, ale Erena a malého, už chci mít jen pro sebe, takže ty jeho služby snad nevyužiji. Zrovna teď mám v plánu jít na pohovor, ano z předešlé práce jsem odešel, moc vzpomínek, hlavně co se týká Erwina. "Eri ? Tak já jdu, ano ? Zvládneš to ?" Uculím se a líbnu ho do vlasů, když si vážu kravatu. "Uh, asi ano, ale vrať se brzy." Kňukne a sleduje mě, jak kotě, vážně to umí a to se nemusí, ani přeměnit. Zvedne se po chvilce a kravatu mi z ruky vezme. "Nemůžu se na to koukat." Zabručí s tichým smíchem a během minuty ji zaváže, dobře, jak má být. "Děkuji." Zavrním a ještě se upravím, než vydechnu a otočím se. "Neboj, jsem tu za chvíli, čekej mě." Zvolám a poté, už vyběhnu ven, jako vždy jdu lehce pozdě, snad to nebude takový problém.

Já jsem si zatím lehl zpět na gauč, přikryju se a sleduji televizi, nemůžu toho moc dělat, bříško už je vidět. V tom případě na mě Levi dává dost velký, až přehnaný pozor. Chroupu si ovoce a mám v plánu na něj počkat, až do večera, nemělo by to trvat, prý déle. To jsem si, ale jen myslel, bylo dvanáct a já už jsem byl nervní. Posadím se a vyhlížím jeho osobu ve dveřích, proč nejde...Moje myšlenky, už se dost motají a vytváří nesmyslné důvody. Možná, dítě nechce...Zakňučím a obejmu si kolena. Snažím se mu dovolat, ale mobil má vypnutý. Říkal mi, že mám čekat, ale to je přeci, už dlouho. Vydechnu tiše a nakonec si dojdu ještě do sprchy, vysuším si hlavu a akorát, když vracím ručník, uslyším klíče v zámku. Ihned se rozběhnu a probodnu ho pohledem, když mi oční kontakt oplatí. Vypadá v pořádku, snad je tomu tak. "Kde jsi byl  ?" Zpevním hlas a zkřížím si ruce na hrudi. "Neplaš, byl jsem na tom pohovoru, pak jsem si šel něco zařídit." Prohodí jakoby nic a já se zamračím. "Co zařídit ?" Pípnu a sleduji ho podezřele. "Jinak mě vzali, kdyby jsi to chtěl vědět." Uculí se a na mé tváři se také objeví lehký úsměv, ale jen na moment. "Věděl jsem, že tě vezmou, ale teď, co odpověď ?" Vydechnu a když vidím, že mě nevnímá, sklopím zrak. Podvádí mě...ne. Já nevím, nechci si nic myslet.

Vidím, jak se trápí, řekněme...že mám plán. Dávám mu to trochu sežrat, za ty jeho nálady. Sundám si bundu a upravím si kravatu, otočím se na něj a uculím se nevině. Přijdu k němu a pohladím ho po bříšku. Po nějaké době, triko vyhrnu a dávám tam polibky. "L-levi, nech toho..." Ozve se a dívá se na mě, ublíženě. Zvednu zrak a dám si pryč vlasy z čela. "Copak ? Nelíbí se ti má péče ?" Zavrním a dál bříško hladím, těším se na malého hrozně moc. Pamatuji si, jak mi Eren řekl, že si myslí, že je to kluk. Krásný moment, chci ho vše naučit. Usmívám se a provokuji, vím to. "Líbí, jen...kde jsi byl ?" Zašeptá a sleduje mě těma očima. "Nevěříš mi ?" Povím a narovnám se, zahrabu v kapse a popojdu více dozadu. "V-věřím, jen mám strach, ani nevím, zda jsi chtěl...dítě, tak brzy...známe se málo, asi...a-a" Zmlkne a já se pro sebe ušklíbnu. "Známe se dost na to, abych ti řekl, jak tě miluju. Chci tě ve svém životě, ale i malého, proto chci, aby jsme k sobě patřili ještě více..." Povím a poté, už se otočím, kleknu si na jedno koleno a natáhnu k němu ruku s krabičkou. "Budeš do mého života patřit, už navždy ?" Dodám a upínám na něj svůj pohled. Vidím slzy, ale nevím zda, je to dobré znamení, když nic neříká, až po chvíli. Konečně ta slova. "V-vezmu si tě, budu patřit...b-budeme..." Zaskučí a padne mi kolem krku. Ano, celou tu dobu venku jsem sháněl prstýnek, byl na objednání, hezky na míru, ale řekněme, že jsem měl speciální požadavek, aby byl kámen zelený, přesně jako smaragd. 

---------------------
Zdravím u poslední kapitolky 😭❤

Ano, vážně je poslední, nechci nic zbytečně prodlužovat, možná bych napsala ještě nějaký speciál nebo epilog někdy, ale to nevím jistě ^^

Vím, že vydávání nebylo časté, ale i tak děkuji za trpělivost a podporu ❤

Ještě vyjde poděkování a nějaké další info, tak kdyby třeba byly nějaké otázky, pište do komentářů ^•^

You're my petKde žijí příběhy. Začni objevovat