Your Bitch?! | Marcus & Martinus

Part ten

Odtáhl mě ke dveřím,do kterých, hned jak je otevřel, mě strčil. Dopadla jsem na kolena a tušila, že se spálila o koberec. Sykl jsem bolestí, ale to už mě chytil za předloktí a vytáhl mě znovu na nohy. 

"Tini... Přestaň... Prosím." Špitla jsem vyčerpáním, ale byl jako smyslu zbavený. Začínala mi být zima, když jsme dále postupovali. Přišli jsme k jedním kovovým dveřím, ale matně jsem poznávala, o co se přesněji jedná. Oči jsem měla slepené od slz a začínala mi být i zima.

"Možná tě to za tři minuty zabije, nebo ne." Vyděšeně jsem se podívala jeho směrem, ale to už jsem zaslechla otevření kovových dveří. Chlad mě ovál, ale než jsem se stačila nějak otočit a vzít rohy na ramena, bez emocí mě hodil do studené místnosti. Zavření dveří mi objasnilo mou situaci. Zmrznu tady...

Marcus

Procházel jsem dlouhou chodbou a snažil se najít Martinuse. Muž, co si měl vybrat několik dívek tak přijel a já zrovna nejsem rád sám na tohle předávání. 

"Martinusi!" Zařval jsem naštvaně a pomalu se blížil k prvnímu pokoji, kde se nějaké dívky nachází. Odemknul jsem, ale tam spala malá blondýnka schoulená v klubíčku. Znovu jsem došel k dalším dveřím, kde se dívka polekaně podívala a knížka ji malém spadla rukou. Naštvaně jsem třískl s dveřmi, ale můj pohled upoutaly poslední dveře. Byly otevřené... Další dveře, co se nacházely po pokoji s malou čtenářskou, jsem vynechal. 

Vyšel jsem do místnosti a viděl rozházenou peřinu na zemi. Obešel jsem postel, kde se nacházely Mary věci na sebe. Polkl jsem knedlík, co se mi za tu chvíli vytvořil v krku. Určitě volala mé jméno a já tu nebyl. Nepomohl jsem ji... 

Rychle jsem pustil pokoj a rozběhl se k výtahu, abych se dostal do druhého patra. Je mi jasné, že Martinusovi ruply nervy a poslal ji přímo do mučírny. Nastoupil jsem do výtahu a zběsile mačkal čudlík do druhého patra.

"No tak... Dělej!" Naštvaně jsem si dupl, když se výtah rozjel dolu. Zničeho nic se zastavil a dveře se otevřely. Rychle jsem doběhl ke dveřím, které jsem prudce otevřel a můj pohled spadl na Tinuse, jak zavíral obří mrazák. 

"Děláš si prdel?!" Vyjel jsem na něj naštvaně. Pohrdavě se na mě podíval.

"To se mám ptát já tebe, ne? Křičela na celý pokoj tvé jméno!" V krku mi vyschlo.

"Mohla si nás splést..." Pokrčil jsem rameny a snažil se dostat k mrazáku, ale on si stoupl přímo přede mě.

"Zná nás už od mala, není blbá! Ještě mi řekni, že ty si se do ni zamiloval." Nevěřícně se na mě podíval. Začalo se mi hůře dýchat a nevěděl, jak odpovědět. Sám jsem nevěděl, jaké jsou to pocity, ale Mary byla nevinná jako andílek, i když měla havraní vlasy, ale měla nebeská očka, která ji k nevinnosti přispívala. Možná... Možná jsem se do ni opravdu zamiloval.

"A není to jedno? Je tam ten chlap." Snažil jsem se odejít od téma a jeho vylákat z této místnosti, abych ji mohl zachránit. 

"Mám tu práci... Udělej to za mě." 

"Ve smlouvání s penězi na tom nejsem dobře." Uchechtl jsem se a on si povzdychl. 

"Zkus ji nějak pomáhat, ten trest si zaslouží." Sykl a odešel. Hned, jak se zabouchly dveře, jsem se rozběhl k velkým kovovým dveřím.