„Vstávej ty líný prase!" Ozval se mohutný silný hlas. Nick slyšel jen zvuky ocele, dupot spousty lidí a hlasy co naříkaly, nemohl hýbat rukama, měl je totiž v okovech, podařilo se mu otevřít oči a viděl nad sebou muže, který měl tuniku bez rukávů a držel v ruce krátký meč dlouhý asi 55cm. Kolem něj bylo spousty dalších lidí, kteří na sobě taktéž měli okovy a nějaké slipy. Byl to obrovský pochod, který vedli nějací starověcí vojáci. Nick se posbíral ze země a křičel: „Tohle je nějaká show, že ano?" V ten moment Nick zase ležel na zemi, ale tentokrát mu z nosu tekla krev. Dostal pěstí od jednoho z vojáku. „Ještě cekni a podříznu tě jak psa!" Řval jeden z vojáků. Nick se zase zařadil a pokračoval. Vedle něj šla žena. Opravdu nádherná se zlatými vlasy, krásná postava a mela jizvu na pravém obočí, krásný úsměv, celou dobu se totiž Nickovi smála. „Co sis jako myslel?" Zeptala se žena Nicka. „Já... Já nevím co se děje, kam to jdeme, co je za rok?" Odpověděl v šoku Nick. „Jsi vtipný, jak se jmenuješ?" Ptala se s úsměvem žena.
Nick: „Já jsem Nick a ty?"
Žena: „Bareora, jmenuji se Bareora, ráda tě poznávám."
Nick: „Já tebe taky, ale opravu, kam to jdeme Baru... Bare... Sakra, jak to bylo?"
Bareora: „Jdeme do Říma na aukci k otrokářům, jsem bývalý gladiátor vždy mi slíbili svobodu, avšak nikdy mě nepustili, tak jsem po třetí utekla, čekáme na muže, co nás podle proroctví povede a zachrání všechny otroky. Jo a stačí, když mi budeš říkat Bar.
Nick: „Chceš mi říct, že ze mě udělají gladiátora? Co je za rok? To není možný já cestoval časem?"
Bar: „O čem to mluvíš? Je rok 74 před naším letopočtem... Kdo teda jsi?"
Nick: „Jsem Nick, vím bude to znít divně, ale jsem z roku 2019 jsem kuchař. Od roku 0 se budou roky přičítat, nevím co tu dělám, nepatřím sem. Když už jsme u toho, nemáte třeba podprsenky?"
Voják: „STÁT! Tady se utáboříme."
Po hodině práce na stanech pro legionáře otroci usnuli a vojáci se opili
Bar: „Dej ty svoje pracky pryč ty prase!"
Voják Bar praštil a řekl: „Jsi otrok, tak budeš dělat to, co budu chtít já!"
Nick to slyšel, tak vstal a utíkal Bar na pomoc. Nick přiběhl k vojákovi a ohnal se pěstí, voják se vyhnul, pustil Bar a začal tasit meč. Bar ležela na zemi tak toho vojáka z leže kopla pod koleno, voják se sesunul a klečel na jednom koleni. Nick se napřáhl a udeřil vojáka do nosu. Ten jak padl k zemi, vzbudilo to otroky a ostatní „VZPOURA!" křičeli otroci. Bar chytla Nicka za ruku a odtáhla ho do bezpečí. „LEHNI! A ZŮSTAŇ LEŽET!" Zařvala Bar. Nick ji uposlechl a zůstal ležet. Asi po hodině zabíjení otroků, co se vzbouřili. Zařval jeden z vojáků: „VZTYK!" Bar a Nick spolu s ostatními vstali. Voják prohlásil: „Tak za tohle vy otrocký svině půjdeme bez spánku!" Opět se dali do pohybu a za východu slunce viděli ten překrásný Řím.
Bar: „Tak tady teď budeme žít. Doufej, že si nás vybere stejný otrokář a že bude normální."
Nick: „Jak jako normální?"
Bar: „Že budeš za vyhrané zápasy získávat jídlo, pití, vlastní jakoby stáj a bude o tebe dobře postaráno."
Nick: „Já ale nechci bojovat." Vyděsil se
Bar: „Budeš muset."
YOU ARE READING
Nickovi výpravy
אקשןNick je mladík, který se v normální pracovní den zničeho nic objeví v časové smyčce a ta smyčka ho zatáhne tam, kde je potřeba. A v prvním díle o několika kapitolách se objeví ve...
