Loki nebuď mrtvý...

5.

Hned jak to bylo možné šla jsem za Lokim do vězení.Museli mě tam pustit je to totiž jejich povinnost.

Dosloba jsem do vězení vběhla a hledala ho očima. Stál tam v zelené tunice a když si mě všiml usmál se.

"Loki,myslela jsem si že jsi mrtvý."

Řekla jsem a položila ruku na silové pole. On položil ruku na stejné místo a zašeptal

"Miluju tě"

Seděla jsem tam a koukala na něj. Jak moc jsem ho chtěla políbit.Loki začal vyprávět

"Nevěř jim. Ti idioti si myslí,že jsem napadl Midgard z vlastní vůle. Ve skutečnosti mě k tomu přinutil Thanos. Nechtěl jsem nikomu ublížít,musíš mi věřit."

Skoro plakal. Řella jsem mu že já mu věřím.Seděli jsme tam a povídali si. Tak moc mi chyběl. Chodila jsem za ním každý den. Až do toho dne. Na Asgard zaútočili temní elfové ,Odin se opevnil ve své pevnosti a nás normální lidi nechal napospas nepříteli. Ten štít za chvíli padl a elfové vzali palác útokem. Pak přišla další rána. Frigga,Odinova manželka a Lokiho milovaná adoptivní matka přišla při tom útoku o život. Loki se z toho úplně složil. Byl zoufalý. A pak utekl. A hádejte s kým? S Thorem!! Začala jsem z toho šílet a když se posli z Temného světa vrátili s Lokiho tělem,prostě mi jen ruply nervy...