6.

1.1K 88 0
                                    

Když mě našli na prahu sirotčince měla jsem u sebe jen dvě věci. Papírek s mým jménem a zdobená dýka. Tu dýku jsem opatrovala celý život a teď přišla její chvíle. Vytáhla jsem ji ze šuplíku,vyšla ven a vydala se směr hrad.

Nikdy jsem se takhle necítila. Vřelo to ve mě a potřebovalo to ven. Došla jsem k hradu a vstoupila do hlavní síně. Rozhlédla jsem se a když jsem uviděla Odina,bylo rozhodnuto. Rázným krokem jsem se blížila k trůnu. Odin se na mě podíval tím svým"co tu sakra ta holka chce?"pohledem a to mě naštvalo ještě víc. Vyrazila jsem vpřed a vrazila Odinovi dýku do srdce. Netrefila jsem protože dýka sklouzla po řetězu ktetý měl na krku. Dýka se mu zabodla do ramene a po mě se vrhly dvě stráže a odtáhly do vězení.

Tam jsem strávila dva dny a pak mě předvedli znovu před Odina. Podíval se na mě a pousmál se.Cože? Podíval se na mě a zeptal se:

"Lituješ svých činů?"

Přikývla jsem.

"Ano,lituji že jsem nemířila líp"

Teď jsem se pro změnu usmála já a on se tvářil jako by vypil sklenici octa.

"Co s tebou?"

Ušklíbla jsem se a odpověděla něco v tom smyslu že by mě mohl pustit.

"Zavřeme tě na doživotí"

"To ti jde že? Starý páprdo."

Odin se naštval a zařval:

"Odveďte ji. Hned!"

Když mě vlekli pryč stihla jsem na něj ještě plivnout a zařvala jsem a něj

"Vrahu!!!"

A tak jsem tady.

Pokračování bude nebojte :-)

Brzy...

Loki nebuď mrtvý...Kde žijí příběhy. Začni objevovat