Básničky pro zvadlé kytičky

Oblaka Červená

Zavřela jsem oči zlaté.
A uviděla jsem mraky matné
jenž barvu krve měli.
Zdálo se mi krásných snů.
Hlasy ozvěny tu zněly.
A já se cítím jak u bláznů.

V obloze léta.
Má duše celá.
Teď přišel ten čas,
kdy vrátit se má.
Jen pro tebe je duše má.
Obloho červená.

Teď nadešel čas,
Kdy snesu se s tebou.
Nebuď už slepou
A na proti mi pojď.
Neboť tu jsem sama.
A nebo mi pošli vzkaz,
Jak moc ti chybím.
Počkat už tě zde vidím..

Obloha červená,
Už začíná modrat.
Neodchazej, neboť tu jsem sama.
Jsem připravená,
tak sebou si mne vem.
Už se musíš odhodlat,
Přeci tu věčně čekat nebudu.

S tebou mluviti,
je jako do dubu.
Už mě poslechni.
A nebo nohy na ramena vem.
A už se mi nevracej.

Obloho proč už jsi modrá?
Byla jsi tu se mnou.
A teď už jsem tu jenom já.
A má podstata.
Ta jenž ti tolik vadila.
Už jsem rozhodlá.
Nechám tě jít cestou tvou.