(Víš co se děje pod hladinou?)
Vzhlížíš ke dnu,
v hloubi snění,
dost už bylo zrcadlení.
Šeptáš v tichu,
voda pění,
nikdo jiný už tu není.
Vítr duje,
déšť se smísí,
čeří se vodní hladina.
Kde je loďka?
Kde jsou snílci?
Kde je, kdo by vzpomínal?
Břeh byl klidný,
řeka živá,
kdysi, teď už skomírá.
Není nikdo,
kdo by hlídal,
a ledovec ji požírá.
Mrzne srdce.
Duši svírá
velký stesk a vnitřní žal.
Uteč snílku.
Už je pozdě.
Loďku už máš na podpal.
Pozdě je na rozloučení.
Přišla zima, chlad a splín.
Řeka zmrzla, už tu není.
Teď já místo ní zrcadlím.
- - -
Červenec 2017
Prvních pár básní této sbírky bude pouhé přesunutí basní s mé předchozí sbírky V koncích veršů. Děkuji za pochopení a snad si čtení užijete.
ČTEŠ
Ticho za poslední rým
PoetrySbírka básniček 2.0 Dospěla jsem k názoru, že můj styl psaní se od dob minulých změnil, a proto bych chtěla začít i novou kapitolu básní. Tyto básně jsou plné zrcadel, hvězd, bolesti i lapání po dechu. Některé pouhou záplavou obrazotvorných slov, ji...
