Malá sestra velkého muže

Velký návrat

Asi nikdy nezapomenu na tu chvíli, kdy jsem hoznovu uviděla stát ve dveřích, na to jak se mi rozbušilo srdce a já se podlouhé době zase cítila celá. Ačkoli zvyky a dvorská pravidla nebyla přílišnakloněna bujarému projevování radosti, neudržela jsem se a seběhla ze schodůdolů a vskočila mu do náručí: „Frére, I've missed you so well." Rozesmál se.„So much, I've missed you so much." Bylo mi to jedno, jelikož můj bratr je opětdoma, koho zajímá moje znalost angličtiny. „Není třeba slz moje malá. Jsem domaa už tady zůstanu s tebou." Držela jsem ho v pevném objetí, bylo tojako bych se bála, že když ho pustím, třeba znovu odejde, a to už jsem nemohla znovu dopustit. Věřilajsem, že teď zůstaneme spolu jako šťastná rodina. „Jak bylo ve Francii, zatímcojsem byl pryč," zeptal se, a mě vymizel z tváře úsměv. „Nechceš si o tompromluvit, až se zabydlíš?" zakroutil hlavou. „No dobře, ale pojďme k tobědo pracovny, trocha soukromí neublíží.