Chocolate cake || jenlisa

28.

Lisa
Otravný zvuk budíku mě donutil otevřít oči. Zase škola, jak to může tak rychle utíkat? Vstala jsem z postele a šla se umýt. Z koupelny jsem mířila do kuchyně, kde bych čekala Jennie, ale ona nikde. Šla jsem tedy do jejího pokoje ji vzbudit. Ale ani tam nebyla. Vzpomněla jsem si, že říkala, že půjde k Jisoo, třeba tam přespala a do školy půjde rovnou od ní. Nachystala jsem se a vyrazila do školy. Po cestě jsem potkala jen Chae. Vešly jsme do třídy a čekaly na ostatní. Jisoo přišla těsně před příchodem učitelky, ale Jennie pořád nikde. Učitelka začla mluvit a já přemýšlela kde by tak mohla Jennie být. Co když se jí něco stalo? Začala jsem se bát. Učitelka začala zapisovat žáky kteří chybí. Něco mlela, ale jakmile jsem zaslechla jméno Jennie zpozorněla jsem. ,,Volali mi z nemocnice že tam mají Jennie" řekla učitelka ,,nic podrobnějšího mi neřekli tak tam po škole zajděte" dořekla učitelka a já cítila jak mě začínají štípat oči a tečou mi slzy. ,,Zůstaňte tady"  řekla jsem Jisoo a Rosé a vyběhla ze třídy. Se slzami v očích jsem běžela k nejbližší nemocnici. Špatně jsem viděla na cestu a vrazila do pár lidí. Jeden z nich byl i Bobby, který šel pozdě do školy. ,,Liso? Kam letíš? Škola je na druhou stranu." usmál se. Když ale spatřil mé slzy, úsměv mu ovadl. ,,Promiň" řekla jsem a běžela dál. Vběhla jsem do nemocnice a hledala recepci. ,, D-dobrý den, prosím Vás, na jakém pokoji leží Kim Jennie?" řekla jsem rozklepaným hlasem. ,,A vy jste?" zeptala se mě sestřička. ,, O-omlouvám se, jsem Lalisa Manoban, kamarádka Kim Jennie." odpověděla jsem jí. ,,Promiňte, ale nemůžeme vás k ní pustit, nejste rodinný příslušník" řekla lehce smutně sestřička. ,,N-ne, pusťte mě k ní prosím" tekly mi slzy po tvářích. ,, Omlouvám se, ale opra-" nedořekla sestřička ,,Půjdu tam s ní" ozval se ženský hlas za mnou. Otočila jsem se a za mnou stála další sestřička. ,,M-moc děkuju" řekla jsem a následovala sestřičku. ,, J-ješte jednou moc děkuju, že mě za ní vezmete." řekla jsem sestřičce. ,,Tykej mi, jsem Nayeon" usmála se na mě ,,J-já jsem Lisa."  usmála jsem se taky. ,,Tak tady je tvoje kamarádka" řekla Nayeon a otevřela dveře pokoje. Jennie tam ležela v posteli, kolem ní všude pípaly přístroje. Měla modřinu na obličeji a roztržený ret. Pohled na ni mě zase přinutil brečet. ,,J-Jennie" vešla jsem do pokoje. ,,J-Jennie, slyšíš mě?" zeptala jsem se. ,,Jennie je v kómatu" řekla smutně Nayeon. ,,J-jennie" rozbrečela jsem se tam jako malé dítě. Chytila jsem ji za ruku a jemně hladila po vlasech. ,,J-je mi to tak líto Jennie" řekla jsem přes slzy. Jeden ze strojů ale místo pípání dlouze pípl a na obrazovce se objevila vodorovná čára. Do pokoje naběhli dokorotři a mě poslali pryč. ,,J-Jennie! Ne, prosím nechte mě tady, Jennie!" plakala jsem s křičela. Nayeon mě vytáhla ven z pokoje. Obejmula mě a já dal brečela ,,J-Jennie" brečela jsem. ,,Já vím, já vím. Pššt bude to dobrý."  Utěšovala mě Nayeon. Když jsem se trochu uklidnila Nayeon se mě zeptala ,,Takže, já vím že je to asi blbé, ale ty a Jennie vážně jste jen kamarádky, moc mi to nepřijde" ,,Jsme jen kamarádky, ale chtěla bych, abychom byly něco více. Miluju ji a-a mrzí mě, že asi už nebudu mít šanci ji to říct." zase jsem se rozplakala. ,,Ale notak, budeš mít ještě šanci, věř mi, ona tady zůstane kvůli tobě, takovou 'kamarádku' nemá každý." usmála se. ,,Lili?" ozvalo se chodbou. Na konci chodby u recepce stály Jisoo a Rosé. Když mě viděly jak tam sedím se zaschlými slzami na tvářích a rudýma očima proběhly ke mně a obě mě pevně obejmuly. ,,Co se jí vlastně stalo?" zeptala se Jisoo. ,,Někdo ji napadl" řekla Nayeon. ,,Jinak jsem Nayeon, s Lisou už si tykáme." lehce se usmála. ,,Já jsem Jisoo a tohle je Chaeyoung" řekla Jisoo. ,,Můžu jít za ní?" zeptala jsem se. ,,Dobře, ale jestli se něco zase něco pokazí, okamžitě půjdeš ven ano?" Jen jsem kývla hlavou. ,,Holky jestli chcete běžte s ní." řekla Nayeon a my vešly k Jennie do pokoje. Sedla jsem si na židli a chytila moje sluníčko za ruku. Upravila jsem jí vlásky a smutně se usmála. Později k nám přišel ještě někdo, nikdy jsem ho neviděla, ale Jisoo ho asi zná. ,,Ahoj, neruším? " zeptal se chlapec který vešel do pokoje. ,,BamBam?" rozjasnila se Jisoo. ,,Jisoo?" usmál se i on. Jisoo vstala a šla ho obejmout. ,,Co tady děláš?" zeptala se. ,,No už jsem se konečně vrátil z Japonska a navíc jsem ji včera našel ležet na zemi pomlácenou když jsem šel z nádraží domů. Někdo ji přepadl" podíval se smutně na Jen. ,,T-ty jsi ji zachránil?" zeptala jsem se ho. ,,No dalo by se to tak říct" usmál se nervózně. Vstala jsem že židle a obejmula ho. ,,M-moc děkuju, že jsi ji zachránil." usmála jsem se na něj. ,,Počkat tebe neznám" oznámil. ,,Promiň, jsem Lisa a tohle je Rosé tu taky asi neznáš." usmála jsem se. Ještě jsme tam seděli a já stále držela Jennie za ruku. ,,Liso, pojď, už je pozdě, návštěvní hodiny už jsou u konce"  řekla Nayeon připravená jít domů. Neochotně jsem se zvedla a šla domů. Bylo tam takové ticho a smutno. Něco tam chybělo, když tam Jennie nebyla bylo to tam mrtvé. Jediné co rušilo ticho bylo mňoukání Lea. Sedla jsem si na zem pokoje, obejmula ho a začala jsem tiše brečet. Nakonec jsem si šla lehnout.