3.4.2019
Asi bych měla zase začít nějak normálně. Takže....
Milý deníčku,
vlastně nevím, co ti chci dneska psát, ale něco bych měla. Zkusím nějak popsat, co se ve mně teď děje.
Minule jsem psala, že mě má možná rád... Nemá. Nic jsem mu neříkala a ani nepsala. Nemusela jsem. Psala si s ním kamarádka. Z jeho zpráv je víc jak jasné, že mě má bere jen jako ,,sestru". (Řekla bych, že spíš jako někoho, kdo tu pro něj je, když se nudí, ale to nemůžu vědět, takže to teď rozebírat nebudu.)Čím víc nad tím přemýšlím, tak zjišťju, že je to vlastně dobře.
Když jsem minule dopsala poslední slovo, milovala jsem ho. Druhý den jsem šla s tou kamarádkou ven a dozvěděla jsem se, jak to bere. Pomalu, ale jistě, jsem k němu přestávala něco cítit. Jenže já kráva, jsem potřebovala něco vysvětlit ve fyzice, tak jsem k němu jela na doučování. Naivně jsem si myslela, že se třeba o něco pokusí. Já nevím, třeba že mi dá pusu. Bude mít nějaký narážky. Cokoliv. Ale nic se nestalo. Vím, že je to tak lepší, ale mrzí mě to. Nemůžu mu nic vyčítat ani po něm chtít něco, co bych neudělala ani já být na jeho místě.
Chápu, že se mu nelíbím, že mě bere jako součást rodiny. Vlastně jsem za to i ráda. Nechci ho ztratit. Ať je jaký je. Chce to čas.Jednoho dne, za mnou přijede ten princ na bílém koni a na něj si už nevzpomenu. (Mohl by to být on, ale vím, že on to nikdy nebude.)
Mám tě ráda. Možná i něco víc. nechci tě mít víc ráda. Ani milovat tě už nechci. Je to hnusný pocit. Vědět, že to tak berete jen vy a ten druhý ne. Je to kurva těžký. Opravdu moc. Tolikrát jsem kvůli tobě brečela. Tolikrát jsem si vyčítala, že jsem šla na ten blbý ples. Tolikrát jsem si myslela, že už k tobě nic necítím. Tolikrát jsem byla na dně, ale stejně jsem se s tebou bavila dál. Chci tě mít ráda jako bratra, kterého nemám. Omlouvám se. Strašně moc se omluvám, že jsem nebyla dost silná na to, abych se nezamilovala. Zároveň ti i děkuji. Nebudu už tak naivní, budu si na kluky dávat pozor a držet si trošku odstup.
Děkuju Pitomče
*****
Takže je tu další zápis. Už se blížím víc k mým pocitům teď.
Máš na to nějaký názor? Co by si mi poradil/a ty? Zažil/a jsi to? Jak si se s tím vyrovnal/a? Jak se vlastně dá nejlíp odmilovat?
Děkuju za jakoukoliv odpověď.
ČTEŠ
Milý deníčku, ...
DiversosSnad se ti tento koncept příběhu bude líbit. Je to něco jako ,,můj deníček". Na konci každého zápisu, můžeš napsat svůj názor. Budu za něj moc ráda. Předem se moc omlouvám za gramatické chyby... Co dělat, když se zamilujete do svého kamaráda? Mám...
