Část 2.

9 0 0
                                    

Ráno jsem se probudila v obyváků na zemi, strašně mě bolelo břicho. Odešla jsem do svého pokoje kde jsem se osprchovala, abych mohla vyrazit do školy.

Ve škole jsem si sedla do lavice, když za mnou přišla Molly s tím, že by můj bratr Džoš se mnou rád mluvil. Vůbec jsem na něj neměla náladu, ale co jsem mohla dělat.

Když jsem za ním na chodbu došla a on viděl v jakém jsem stavů nabídl mi pomoc, takovou že u nich mužů pár dní zůstat něž se dám do hromady, ani nevím jak mě to mohlo napadnou, ale já jí přijmula.

Po škole jsem šla do domu Kalinových, abych si sbalila pár věcí, a pak jsem i s Džošem šla na metro. Když jsem uviděla ten dům stála jsem tam a prohlížela si ho, strašně mi připomínal dům, ve kterém jsem žila s rodiči. Najednou někdo otevřel dveře stála tam nějaká paní v krásných šatech.

Džoš jí oslovil Mami, a tak mi došlo, že je to moje Macecha.

Moc ráda vás poznávám Paní Spurná.

To byly jediné slova, které jsem se sebe v tu chvíli dostala, ihned mě pozvala dál.

Měly to uvnitř moc krásné, ale jako první mě zaujala fotka dvou mužů z nichž byl i můj otec. Vypadal tam tak šťastně. Paní Spurná mi ukázala pokoj ve, kterém budu spát, pak mě pozvala k večeřy za což jsem byla velice ráda.


Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
BojovniceWhere stories live. Discover now