Večer v lese vládl příjemný klid. Ptáci zpívali, paprsky zapadajícího slunce se prodíraly větvemi a lehký větřík si pohrával s korunami stromů.
V blízkém okolí byste mohli potkat jen jediného člověka. Bylo jím mladé, asi pětadvacetileté děvče s dlouhými kaštanovými vlasy a zářivě modrýma očima.
Rianon tiše našlapovala po naučené stezce a přitom sbírala do pusy lesní ovoce a do košíku houby. Poslouchala ptáky a při tom na ně občas sama zapískala jejich melodie.
Rianon byla zcela obyčejnou dívkou, kterou můžete klidně potkat. Ráda trávila čas v klidu přírody. Vyčistila si hlavu od běžných starostí, přemýšlela a při tom si nasbírala plno plodů lesa.
Zrovna se shýbala k velkému hřibu, když si všimla podivného ticha. Ptáci ztichli, vítr již nefoukal, slunce bylo níž nad obzorem a v lese se šeřilo. Okolní vzduch byl příliš dusný.
Náhle se z hloubi lesa ozvala tlumená rána a následoval krátký, ale příšerný ječivý výkřik. Pak bylo opět jen ticho.
Ria se vylekaně skrčila ve křoví. Chvíli vyčkávala, ale pak se odhodlala k opuštění úkrytu. Dost jí pomohl fakt, že ptáci se opět rozezpívávali. Přestože měla trochu strach, byla zvědavá, co se stalo.
Pomalu, plíživě se vydala směrem k velkému menhiru, odkud hluk uslyšela.
ČTEŠ
ZAKLÍNAČ Nová éra
FanficZaklínač Geralt přijímá kontrakt na vraždící přízrak. Další běžná práce, kterou dělá už léta. Jezdí si po světě a za odměnu zabíjí lidem nepohodlné příšery. Bude to jen další běžná zakázka, nebo se stane něco neočekávaného? Nepřeceňuje snad zaklín...
