Kapitola čtvrtá

305 21 5
                                    

„K...Kdo jsi?" osmělila se Ria s roztřeseným hlasem a vykoukla ze svého úkrytu. Geralt tak mohl spatřit mladou a opravdu hezkou dlouhovlasou dívku. Viděl, jak moc jí asi vyděsil a chtěl nastalou situaci trochu zlehčit.
„Geralt z Rivie," usmál se, „Jsem vám k službám, má paní!" a předvedl směšné pukrle, které ho kdysi učil jeden komoří samotného císaře Emhyra.
Rianon se neubránila úsměvu, když viděla zaklínačův pokus o poklonu. Už se ho nebála. Však se jednalo o slavného Bílého vlka, který chrání nevinné. Myslela si, že potkala dalšího fanouška, či nějakého herce. Zaklínačův vzhled totiž dokonale odpovídal předloze ve všech směrech - tvář, zbroj, meče, dokonce i jeho vyjadřovací způsoby.
Rianon se rozhodla přistoupit k jeho hře. 

Geralt si mezitím prohlížel neznámou dívku a byl rád, že se ho nebojí. Konečně vystoupila ze křoví směrem k němu a on si ji prohlédl celou. Křivky jejího pěkného těla nebyly jediné, co ho překvapilo a zaujalo. Trochu se podivil jejímu oděvu. Neměla na sobě šaty, jako každá prostá dívka, nýbrž kalhoty a košili jako muž. Střih i látky pro něj byly neznámé. Měšťanská móda ho ale nikdy nezajímala a to nehodlal měnit. Vždy mu šlo jen o to, jestli je jeho košile pohodlná a zbroj dost pevná, proto to nikterak dále neřešil.
Slunce již začalo zapadat za obzor a les temněl. Ria zatím usoudila, že před ní nestojí herec, nýbrž opravdový skalní fanoušek Sapkowského světa Zaklínače. Nikde nebyl žádný štáb, kamery, ani další lidé, takže se jednalo určitě o cosplayera.
Rianon takhle dokonalý převlek nikdy neviděla, zaklínač se jí líbil a tak se rozhodla lépe seznámit a dozvědět se víc.

„Smím vědět, má paní, komu skládám hold?" zeptal se Gerat po chvíli jejich zamyšlení.
„Ale ano, jsem Rianon," pohlédla mu do očí, „Rianon z Říčního zátočí!" dodala s úsměvem po chvilce. Nazvala se tak proto, že bydlela na ostrohu, kousek od řeky.
„Geralte," oslovila ho, „kde ses tu vzal? Takhle uprostřed lesa!"
Zaklínač z ní nepouštěl oči: „No, při plnění zaklínačské zakázky jsem se dostal do portálu a prostě se tu objevil. Kde to vlastně jsem?"
Rianon se líbilo, jak se muž stojící před ní držel své role, a proto mu odpověděla ve stejném duchu: „Jsme v Kamenném lese, v údolí pod Mlžnými horami, několik hodin cesty odsud leží město Starigrad," schválně zkomolila město Novigrad, které se v Zaklínačově světě opravdu objevuje. Geralt ale nechápal. Nikdy o Starigradu neslyšel.
„Nevíš, jak daleko odsud leží Oxenfurt v Redanii?" Právě z Oxenfurtských lesů, z Vrbic se Geralt totiž dostal až sem.
„Ne, to opravdu nevím, ale bude to asi hódně daleko," rozpřáhla rukou.

Geralt nevěděl ani to, jestli se vůbec ještě nachází v Redanii.

ZAKLÍNAČ Nová éraKde žijí příběhy. Začni objevovat