!!!Probíhají velké úpravy!!!
!!!A aby jsme si to vyjasnili, psala jsem to, když mi bylo 12, takže tak!!!
Nepříjemný zvuk, chlad, tma, nepohodlí a bolest. To vše na ni čekalo po probuzení. A po chvíli i strach a nepříjemný pocit z místa, kde se nac...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,CO!"
Kayla už v Placu byla dlouhé tři týdny a nebylo to zas tak špatné.
Jen sny, které se jí zdály jí nedávali moc smysl. Zdály se jí čtyři a vždy vypadali stejně.
Byl v něm kluk s hnědými vlasy a hnědýma očima a vždy byl označen jako Kaylyn bratr, přesněji dvojče.
Vždy se jí ty sny zdáli hodně reálné a Kayla už nevěděla, co si má počít a co si má myslet.
Jediný komu to řekla, byl Newt. Bývala s ním nejčastěji a hned po něm byl Minho a Pánvička.
Kayle se začalo zdát, že k Newtovi něco cítí. Něco silného. Vždy jí dokázal zlepšit náladu už jen tím, že se usmál. Když byl poblíž, vždy se cítila, jakoby jí v břiše poletovala spousta motýlku.
Také zjistila, že při běhu si dokáže vyčistit hlavu a přestat myslet na zlé věci, takže vždy ob den si zaběhala a zatím jí na to nikdo nepřišel, nebo to si aspoň myslela
Ráno se probudila brzo a jelikož byl jeden z dnů kdy běhá, obula si své tenisky a přes hlavu přehodila mikinu.
Vyšla z pokoje a odešla dál od dvora, kde se mohla v klidu protáhnout. Protáhla si nohy a přinutila je k pohybu.
Mezi tím Minho vzbudil Newta a Albyho ještě před otevřením bran s tím, že jim chce něco ukázat.
Minho věděl o Kaylyném běhu a byl to právě on, kdo ji sledoval pokaždé, než musel do labyrintu.
Dotáhl je za keř a naznačil, aby byli potichu.
,,Minho proč se schováváme za křovím a ještě k tomu tak brzo ráno?" Stěžoval si Newt. ,,Mlč a sledu." Odpověděl a ukázal na Kaylu v dálce.
,,To je Kayla?" ,,Jo. Ráno vždy ob den běhá. Všiml jsem si toho už před týdnem a něco a tak jsem ji vždy, když ještě byly brány zavřené, sledoval."
,,Proč nám to ukazuješ?" Zeptal se Alby.
Minho věděl, že se ten nápad nebude Newtovi líbit, ale potřeboval Kaylu. ,,Chci ji mezi běžci." ,,Cože? Tak to ne." Protestoval okamžitě Newt
,,Newte, klid. Vím že o ni máš strach a že ji máš rád, ale někoho jako je ona tam potřebuju. Je rychlá a má výdrž. Vždyť ona je dobrá skoro jako já. Potřebujeme někoho jako je ona. A navíc nevíme jestli ona sama bude chtít."
Ještě chvíli tři kluci požadovali běžící Kaylu, až nakonec se Alby rozhodl.
,,Dobře, ale jen když ona sama bude chtít. Dneska z labyrintu přijď dřív a řekneš jí to." S tím Alby potichu odešel zpět do svého pokoje.
Když Kayla po běhu došla zpět do svého pokoje, vrátila zpět mikinu a vyrazila do kuchyně.
,,Dobré ráno." ,,Ahoj." ,,Tak co dnes ukuchtíme?" ,,Co by jsi chtěla." Zeptal se Pánvička. ,,Sendviče." ,,Tak jdeme na to."
