Nedávno mi Dawe prozradil, jak naložil s prášky, které jsem mu nechala. Jmenovali se tramadol. Poprvé je smíchal s dvanácti rivotrily, těmi nejsilnějšími, dva dny běhal venku aniž by si to uvědomoval. Probudil se v pátek v pět odpoledne a pamatoval si středeční noc. Matka ho prý viděla v pět hodin ráno v pátek motat se v kuchyni a hledat svou šlukovku. Poslala ho spát. Následně snědl celé plato tramadolů stovkových. V platě jich bylo deset. Opět ho mamka našla v kuchyni. Tentokrát předávkovaného na podlaze, nemohl vydat ani hlásku, nýbrž by se měl hýbat.
Zbytek dne zvracel, prý mu to hezky pročistilo žaludek. Říkal mi to s úsměvem na tváři, za to já měla výčitky svědomí. Zajímalo by mě, zda si uvědomuje, jak strašně bych se cítila, kdyby se mu podařilo se zabít mými prášky. Víceméně jsem přizabila jediného člověka, který mi rozumí.
Někdy se mi zdá, jako by Dawe nic necítil, ale říkám si, že je to blbost. Jenže moje instinkty se málokdy mýlí. Ale přeci jen neznám lepšího herce než je Dawe, co když vážně vše jen hraje? Co když skutečný důvod, proč Elizabeth Dawea nechala byl, že přišla na jeho skutečné já? Možná bych ji měla napsat, ale raději na to kašlu. Každopádně by to vysvětlovalo, proč si drží od lidí odstup a nechápe spousty lidských činů jako je například fakt, že neví, proč s ním chodím ven.
Možná, že má jen špatné zkušenosti, ale mám mu to zazlívat? Přeci jen žije v Rocksky. Lidé v tomto městě dokáží člověka zlomit.
Když jsem zjistila, co Dawe provedl, tak jsem noc na to se z depresí pořezala kusem skla. Jistě, že jsem mu to nikdy neřekla.
U fontány začaly listy stromů nabírat podzimní melancholické barvy. Každý den jsme tam trávili po škole nejméně hodinu. Bylo to naše sezení. Naše terapie a vyrovnání s krutým životem. Zvláštní je, že mě to bavilo každým dnem víc a víc. Akorát negativní myšlenky se mě po večerech zmocňovaly. Bylo to tím, že mi večer chyběly drogy? Nebo prostě se mě chytlo špatné období?
Nebyl by to Dawe, aby mi nepomohl z depresí. Věděl přesně jaký lék potřebuji. Nejednalo se o nic jiného než o drogu o které mi lecos vyprávěl. Nešlo o nic jiného než o LSD! Teprve nyní můj život došel osvícení.
ČTEŠ
Kluk, který se smál
Short StoryNikdy neuměla žít. Těšila se na smrt a nespočet krát se pokusila o sebevraždu, dokud nepotkala v osudný den JEHO. Nevěřila, že by v tomhle světě poznala někoho, kdo jí ukáže, že život stojí za to žít! Jenže za jakou cenu?
