Kluk, který se smál

9.LSD

O acidu jsem od Dawea slyšela hodněkrát. Třeba na jedné soukromé technopárty na které Dawe byl, ačkoliv před tou párty byl především rockový fanoušek, tak na té akci přišel na zcela nový objev....psytrance a trip. A MDMA ještě do dobré nálady. 

Trip je mimochodem označení pro LSD, jedná se o psychadelickou drogu, která vyvolává vizuální, sluchové halucinace a přináší vám pocit euforie. Není to nic pro schyzofreniky, protože acid prohlubuje při větším užíváním psychické potíže.

Na droze se vše vlní, pohybuje, slyšíte různé hlasy a zvuky, třeba jednou mi Dawe říkal, jak se ztripoval s kamarádem. Měl dva dekly, aneb dva papírové malé čtverečky a do toho vypil tekuté lsd, což delaer mu doporučil pár kapek. To by nebyl Dawe, aby nezariskoval. Musel potom nechat kámoše chvíli čekat venku, protože musel jít odemknout své matce dveře od bytu. Teprve u něj doma na něj přišel stav, údajně v posteli se hodinu, ačkoliv se mu to jako hodina nezdála, se unášel euforií a proplouval skrytými dimenzemi. Než se mentálně vrátil zpět, tak mu kamarád stihl naspamovat tisíce zpráv, že se ztratil ve svém rodném městě.

Nedokázala jsem si představit, jak lsd působí. Takže když u fontány vytáhl jden malý kus papírku v podobě čtverečku a různě barevný, tak jsem měla v duchu pořádnou radost. Říkal mi, že půlka pro začátek mi stačí, ačkoliv on sám si poprvé lupnul celý jeden dekl. Prý se jednalo o silnější úlovek. Oba jsme si na tu půlku zahulili. Půlhodiny se nic nedělo, začínala jsem si dělat obavy, ale Dawe mě uklidňoval, že se nemusím strachovat. Sám se poprvé bál, že ho podělali, ale prý se tahle věc nesmí podceňovat. Věřila jsem mu už z faktu, že má ve všem pravdu.

Stav přišel skoro po hodině. V dlažebních kostkách jsem viděla číslice a listy, které na kostkách ležely mi připomínaly různé blbosti, například myši. Můj černobílý svět nabral barvy, pestré a šílené. Jako bych našla nový smysl života. 

Dawe měl zase pravdu, LSD by se nemělo podceňovat. Hudba, kterou mi pouštěl, jakoby procházela mým tělem. Vše se do rytmu hýbalo, ale bylo to fantastické. Tohle dokázala pouhá půlka, trošku mě ta droga děsila, ale zároveň fascinovala. Byla jsem pevně rozhodnutá, že chci zkusit celý dekl. 

Za Dawem přišel i Peter. Moc dlouho se nezdržel, protože nebyl na stejné vlně jako my. Sice se zhulil, ale i přesto nesnesl dva zdrogovaný idioty, který momentálně byli zahledění každý do své vizí. Ke konci přišel k fontáně Daweův spolužák Henry. Malý šestnáctiletý blonďáček s výraznou bílou pletí a hlasem jako malá dívenka. Dokonce se tak i tvářil. Dawe z něho měl legraci. Vyhulil totiž tři kotle a potom nám oznámil, že jestli to na něm mamka pozná, tak bude zle. Potom si šel koupit zmrzlinu a cestou zpět na Dawea vyskočil s tím, že ho chtěl vylekat, což se nepodařilo. Dawe se mu vysmál a zesměšnil ho. 

Další nezapomenutelný zážitek s Dawem. Henry nakonec musel domů, protože mu volala babička. Můžu jen přemýšlet, co je více směšné. Jestli jeho hovor s babčou nebo jeho oblečení díky kterému vypadal jako malý klučina z páté třídy. Ne, už vím! Nejvíce k smíchu byla jeho tmavě modrá kšiltovka. 

Dawe se mojí mámě nelíbil, viděla jen to, že jí kazí dceru, ale skutečnost je taková, že poprvé za svůj celičký život konečně žiji. Dokonce mě zbavil myšlenek na sebevraždu.Za to mému tátovi se Dawe zalíbil. Přeci jen mají toho spoustu společného a hlavně po tom zážitku jsem začala poslouchat také psytrance. S tátou jsme názoru, že Dawe je sympaťák a v pohodě kluk. Jak jsem už jednou zmínila, pomohl mi více než kterýkoliv psycholog, co si ještě nechává za své kecy platit.

Než jsem se dostala k celému tripu, tak dřív mě Dawe pozval na takzvaný speed, lépe řečeno amfetamin. Dawe měl rád drogy, spousty mi jich doporučoval, až na pervitin, bál se, že bych spadla do závislosti a prý nejlepší je být takový drogový turista a nebrat v kuse stejnou drogu. Pervitin mělo prý pouze jedno kouzlo  a to kouření přes alobal, prý uklidňující a uvolňující stav. Proto jsme speed kouřili přes alobal, mě to nijak nelákalo ani neláká dodnes, ale jsem názoru, že zkusit se má vše.

Jednou jsme šňupali speed ve sklepě, byli jsme z toho dost vyklepaný. Dawe se mi později přiznal, že mě podělal s Jeffem a pravý amfetamin sjel s ním. Jeff mi připravil  nadrcený cipralex a argofan je silné antidepresivum, po kterém se klepete jako osika. Odpustila jsem mu, ale i tak mě to šokovalo. Dawe mi říkal, že feťáci ho naučili jednu věc, k člověku se dokáží otočit zády, ale k droze nikdy. Znamená to, že bych měla o Daweovy pochybovat?

Nedokáži věřit tomu, že je Dawe takový. Možná jsem hloupá, ale už jsem si ho až moc oblíbila.

Elizabeth si mezitím stihla najít nového kluka. Jakýsi rádoby emař, co se dost podobal Daweovy, ale jak já už vím dlouho, tak jeho nikdo napodobit nedokáže. Neexistuje člověk jemu podobný, takže James Uston měl sakra velkou smůlu, jediné čím si byli podobní byl účes. Dawea jejich románek neštval, dal tomu vztahu tři měsíce. Brala jsem to jako vtip, ale hned za tři měsíce se stalo, jak Dawe předurčil. Do té doby ho James spamoval na sociálních sítích nadávky. Vím to, protože mi to četl s úsměvem na tváři a pekelně zhulený. 

Co se týká mě, tak po zážitku s lsd mě deprese zcela opustili. Nemyslím si, že za můj pozitivní přístup k životu může droga samotná, ale Daweova seance, kterou mi tenkrát u fontány připravil, ta mi pomohla nejvíc.

Přišla doba, kdy jsme si u Dawea v pokoji konečně dali každý celý jeden dekl acidu. Řeknu vám, půlka oproti tomu byla nic. Během osmihodinové párty plné schýz, halucinací a vtipných momentů se z Dawea a mě stali bratr a sestra. Jakoby trip spojil naše mysli dohromady v nějakou velkou psychadelickou hmotu. Nyní se nám stačí jen podívat do očí a už víme na co ten druhý myslí. Díky tomu zážitku mohu s jistotou říci, že stoprocentně mohu Daweovy věřit. Stejně jsem o něm nikdy nepochybovala.