Just ME! (Pozastaveno)

Arboretum,aneb jak jsem urazil dívku a málem zapálil vzácné stromy!

Tento příběh vyprávím často a celkem rád,protože se na něm stalo tolik věcí...

Odehrává se v období  kdy jsem chodil do třetí třídy což už je pět let zpátky. Nikdy jsem nebyl moc populární a ani nejhezčí kluk ze třídy. Měl jsem jen pár přátel se kterými jsem bydlel na menším sídlišti,ale byli to přátelé za které bych dal ruku do ohně. S mým nejlepším kámošem jsme byli zamilovaní do jedné naší spolužačky, Veroniky. Byla to taková menší modrooká dívka s blonďatými vlasy. Vždycky jsem se před ní předváděl. Bohužel pro mě nejevila takový zájem jako já o ní. Zapamatujte si ji,protože zde bude figurovat,ale k tomu se dostaneme později. 

Na naší škole byl takový kroužek něco jako družina pro "starší" děti ,vedl ho jeden takový moc milí pán. Chodil jsem tam jenom,protože sem chodila i Veronika a někteří spolužáci se kterými jsem se bavil,ale pro mě byla nejdůležitější Veronika. Chodil jsem tam každý den jen proto ,abych s ní  mohl trávit co nejvíce času. Nikdy jsem jí nepozval ven,takže jsme byl rád když pan vychovatel přišel s nápadem, že bychom mohli přespat v arboretu,které bylo ve vedlejší vesnici. Nejdřív se mi nechtělo,ale jakmile jsem zjistil,že jde i Verča tak jsem měl jasno.

Uplynulo pár týdnů a nastal ,,Den D" ,ten den kdy jsem poprvé šanci vidět jaká je Verča mimo školu. To jsem ještě nevěděl jak se to posere... Takže jsem ten den k večeru čekal na ostatní před školou. Byl jsem natěšenej víc než na Vánoce, a tak jsem tam byl dvě hodiny před srazem. Asi po dvou hodinách se začali objevovat i další včetně Veroniky a jejího dvojčete Viktorie. Nakonec přišel i pan vychovatel a zavelil abychom pomalu šli.  Cesta byla dlouhá asi dva kilometry během kterých se nestalo nic co by stálo za zmíňku.

Po této "dlouhé" cestě jsme konečně dorazili před bránu arboreta. Odložili jsme si věci do altánu kde jsme večer měli spát. Vychovatel nám řekl  abychom šli nasbírat klacíky,že večer budeme opékat buřty. Veronika, Viky a Eliška se vydali hledat sami, ale jelikož jsem chtěl zabodovat,tak jsem šel za nimi a předváděl se. Po chvilce jim došla trpělivost a Viky mi řekla že jsem akorát tak trapáček co si na něco hraje. To moje ego neuneslo, a tak jsem k nim vztyčil prostředníček. Nevědomky toho že tam s ní stojí její sestra... Dostalo se mi odpovědi,že to na mě půjdou říct, a tak jsem se otočil a se strachem se rozeběhl napříč celému areálu arboreta. Celou tu dobu co jsem běžel jsem si to strašně vyčítal a říkal si že jsem v hajzlu a, že už u ní nezaboduju. Po chvilce jsem zastavil abych si odpočinul. Pomalu jsem si začal uvědomovat,že je to stejnak k ničemu a že se musím vrátit k ohništi, a tak jsem se sebral a vrátil se. Když jsem se vrátil tak se nic nestalo,nikdo mi nevynadal ani se neptal kde jsem byl. 

Druhá část tohoto příběhu se odehrává pozdě v noci. Měl jsem takové dva spolužáky kteří byli tak trochu debilové,a tak všem v noci rozházeli boty do všech různých koutů altánu ve kterém všichni spali. Jedna bota mě trefila do obličeje čímž mě probudili. I když bylo léto,tak v noci byla zima,a tak jsme si s klukama řekli že se půjdeme podívat k ohništi, a že se popřípadě ohřejeme. Prošli jsme kolem spícího vychovatele a trádovali si to k ohništi. Oheň už nehořel,ale v ohništi byly pořád žhavý uhlíky, a tak jsme přiložili a rozfoukali oheň. A jelikož se nikomu nechtělo sedět na zemi,tak jsme si přitáhli lavičku která byla poblíž. Během toho jsme pořád přikládali. Přikládali jsme tolik,že tráva okolo byla ohořelá , a tak byl oheň blíž stromům i nám. Seděli jsme tam celkem dlouho než na nás přišel vychovatel a vynadal nám. Všichni tři jsme smrděli od kouře z ohně měli ruce černé od uhlíků. Vychovatel nás poslal spát...

Druhý den ráno jsme vyrazili zpět. Od té doby jsem tam už nechodil. 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Takhle skončil můj příběh. Doufám že se Vám líbil. Byl takový slabší ,ale tehdy jsem to prožíval fakt neskutečně.  Budu rád za každej vote,komentář  s nějakou vaší příhodou,určitě si ji přečtu.
Peace!