I feel in love with you!

3.

Následující den jsem už seděla v lavici a čekala až přijde Claire. Na dnešek jsem nám naplánovala piknik v Hyde parku.

Je výhoda že dnes končíme brzo, takže budeme mít spousty času na sebe. Každá chvilka s ní mi utíká velice rychle.

"Ahoj" ozvalo se vedle mě a mě tím někdo vyrusil z myšlenek. Byl to můj spolužák Thomas. Už rok se mě snaží sbalit a ještě nezjistil, že to nemá cenu.

"Čau" odvětím mu jen a koukám se dal z okna.

"Nerad tě ruším, ale o víkendu pořádám narozeninovou oslavu a byl bych rád kdyby si přišla. Bude tam celá naše třída a k tomu ještě někdo z ostatních tříd. A jelikož má být hezky tak se bude moct využít i bazén na zahradě, tak si vem plavky." Mrk na mě a hned odešel.

Nestihla jsem mu ani říct, že třeba nechci přijít. Ale zase když se nad tím zamyslím, dlouho jsem nikde nebyla a odreagování budu potřebovat a uvolnění taky.

"Ahoj" ozvalo se zase vedle mě, ale tentokrát jsem byla nadšená kdo mě zdraví.

"Nazdár" zazubila jsem se na ni. "Jak si se vyspala?" Zeptala jsem se jí.

"Tady má někdo po ránu hned dobrou náladu.." štouchla mi do ramene "Ale já se vyspala skvěle."

"Když mi přišla tak skvělá společnost do tak hrozné budovy, tak ještě abych neměla skvělou náladu." Mrkla jsem na ní a Claire okamžitě zcervenala. Byla tak roztomilá.

"Joo a doufám že už máš dneska čas. Naplánovala jsem skvělý odpoledne."

"To je jasný že mám, když jsem ti to slíbila." Mrkla pro změnu ona na mě a když jsem zcervenala já tak se uklibla.
"A prozradíš mi, co jsi to připravila?"

"Ne! To by pak totiž nebylo překvapení." Vyplázla jsem na ni jazyk a za to jsem schytala ránu do ramene.

Nestihla mi nic odpověď, protože začalo zvonit na hodinu a do třídy vcházela učitelka.

***

Konečně zazvonilo. Sice jsme měli krátkou školu, ale neskutečně pomalu to utíkalo.

"Zajdeme si ještě ke mě domů pro nějaký věci a půjdeme." Oznámila jsem Claire a vydala se na cestu.

"Dobře. Tak mi teď Em řekni něco o sobě ty. Když já mluvila včera."

"Dobře. Tak jmenuje se Emma. Už od narození bydlím tady v Londýně. Mám normálně mamku a tátu a mám starší sestru a mladšího bratra, ale ten je adoptovany, ale i tak ho mám ráda. Mám ráda jakýkoli sport a ráda jezdím na kole. Můj sen je procestovat celý svět, nebo aspoň se jednou podívat do Amerika a můj sen jsou Maledivy." Dorekla jsem ji a všimla si že už jsme u mě před barákem.

"Páni. Máš skvělý sen, taky bych chtěla cestovat, ale nechci moc mamku nechávat samotnou doma. Už by si mohla taky někoho najít." Usklibla se.

"Tak ji někoho můžeš najít." Zazubila jsem se ni. "Jinak tady bydlím, tak pojď semnou dovnitř, já vezmu potřebné věci a vyrazíme. Doufám že máš ráda motorky." Usmála jsem se na ni. Ale když slyšela slovo motorka tak celá zbledla.

"Nemusíš se bát. Pojedu pomalu a ty se mě budeš pevně držet." Usmála jsem se na ni.

Jen přikývla a rozhlížela se po fotkách co visely na zdech. Nechala jsem ji tak a šla si pro piknikovy koš. Dala jsem do něj deku, jahody, hroznové víno, džus, nealko sampano a nějaké sušenky.

"Tak můžeme vyrazit." Řekla jsem ji a vyšla z domu a zašla do garáže pro helmy a motorku.

Podala jsem Claire helmu a čekala až si sedne za mě, ale tak se nedělo.

"Notak Claire. Nemusíš se bát. Slibuju že pojedu pomalu a uvidíš že si to zamiluješ." řekla jsem ji a jemně se na ni usmála.

Nasedla za mě a křečovitě mě chytla za boky. Mé tělo se chvelo pod jejím dotekem a já chtěla víc.

Pomalu jsem vyjela a cítila ještě silnější stisk. Vsadím se, že má zavřený oči.

Dojely jsme k parku, já zaparkovala motorku, sundaly jsme si helmy a vydaly se do parku kde nikdo není.

Po chvíli jsem rozlozila deku a vyndala na ni všechny krabičky a ovoce.

"Tak tohle je to tvoje skvělé překvapení?" Usmála se na mě.

"Ano. Řekla jsem si, že když je tak krásně, tak že nema cenu sedět někde zavřený v kavárně."

"To máš pravdu. A teď chytej" vůbec jsem nechápala co mám chytat, ale pak jsem si všimla letící kuličky hroznového vína. Otevřela jsem pusu a chytila zrnko do pusy.

Takhle jsme se krmily navzájem až nám došlo všechno jídlo. Sampano bylo už taky vypite a my jen tak ležely hlavama u sebe a koukal se na nebe.

Užívala jsem si tuhle chvilku s ní. I když bylo ticho, tak mě to vůbec netrapilo. Otočila jsem hlavu k ní a viděla jak má zavřený oči, ale usmívá se.

"Nad čím přemýšlíš?" Zeptala jsem se ji. Otevřela oči, otocila se na mě a usmála se.

"Nad tím jak jsem teď šťastná. Znám tě dva dny Em, ale přijde mi že tě znám celý svůj život. Je mi s tebou krásně. A jsem po dlouhé době opět šťastná." Usmála se na mě a já byla dojatá.

"Mám to úplně stejně Claire. Záleží mi na tobě a chci s tebou trávit každou volnou chvilku." Odvětila jsem ji s úsměvem a otočila pohled zpátky na nebe.

Ležely jsme takhle ještě dlouho. Občas jsem se na ni podívala a jednou jsem ji nachytala jak se na mě taky dívá.

Po chvilce jsme se zvedly s tím, že bysme už měly jít domů. Odvezla jsem ji před dům a zaparkovala motorku. Její ruce opouštěly moje boky, sundala si helmu a podala mi ji. Ja ji pripla na řídítka.

"Claire, Thomas mě dnes pozval na jeho oslavu narozenin. Kona se v sobotu. Šla by si tam semnou prosím?" Udělá jsem na ni psí oči a doufala že řekne ano.

"Možná jo, ale nevím jestli mamka nemá něco v plánu. Zítra ve škole ti dám vědět. Teď už musím jít. Ještě jednou ti moc děkuju za dnešek." Usmála se na mě, přišla ke mě a obejmula mě.

Přišlo mi že jsme tak zůstaly dlouho. A já bych tak ještě zůstala, ale ona se ode mě už dotáhla. Měla červeň ve tvářích, tak se rychle otočila a zmizela za dveřma.

Její reakce mě překvapila, ale moc jsem to neřešila a rozjela jsem se domů.