Victorie Clark

Příjezd Do Bradavic

1.12.1977

Už jsme dva týdny na cestě a dneska už budeme v Bradavicích. Strašně se těším na svého bratra.

,,Už tam budeme Vicky." vytrhne mě z mých myšlenek Samuel.

,,Díky za informaci, Same." poděkovala jsem.

,,Těšíš se na bratra, viď?" zeptal se.

,,Strašně. Hrozně mi chybí." posmutněla jsem.

,,Však ho za chvíli uvidíš. A navíc poznáš ty jeho kamarády."

,,Same. Ty víš vždy co říct."

,,Mám to v popisu práce." popichuje mě.

,,Vím, pane White." řekla jsem a vyšla na palubu. Cestujeme totiž lodí.

Z pohledu Jamese:

Dnes mají přijet studenti z Kruvalu a Krasnohůlek. Hrozně se těším na Vicky, ale zároveň se o ni bojím. Přece jen má příjmení Clarková.

,,Tak řekneš nám kdo je ta Vicky se kterou si píšeš?" vyrušil mě Sirius z myšlenek.

,,Ještě ne, Siriusi. Až přijedou studenti z Kruvalu, tak vás s ní seznámím." oznámil jsem.

,,Ona chodí do Kruvalu?" vyhrkla Lily.

,,Bohužel ano." vydechl jsem ,, ale nebojte. Myslím že si budete rozumět.

,,To se nemusíš bát." ujistil mě Sirius.

,,Nebudeš ji balit." upozornil jsem ho.

,,Proč mi to kazíš?" vyjekl.

,,Protože ona je ještě nevinná dívka." řekl jsem.

,,Jakože je panna?" vyhrkl.

,,Ano. A pokud dobře vím, tak ji ještě žádný kluk nepolíbil." oznámil jsem a on na mě koukal jako kdybych spadl z Marsu.

,,To myslíš vážně?" zeptal se.

,,Jo. Taky se tomu divím a zároveň jsem za to rád. Je to jedna z nejhezčích holek jaké jsem kdy viděl. A proto tě varuju." řekl jsem vážně a považoval rozhovor za ukončený.

,,Vážení studenti, je mi ctí zde přivítat studenty z Krasnohůlek a jejich ředitelku madam Maxime." oznámil Brumbál a do Velké síně vešly dívky a s pár klukama a za nima žena, která byla tak o hlavu vyšší než Hagrid. Madam Maxime si sedla k profesorskému stolu a studenti Krásnohůlek si sedli k havraspárskému stolu.

,,A nyní přivítejte studenty Kruvalu a jejich ředitele Igora Karkarova." pokračoval Brumbál a do síně vešli kluci a asi tak tři dívky. Vedle ředitele šla Vicky.

,,Merline." vydechl Sirius ,,t-to je Victorie Clarková."

Z pohledu Victorie:

Vešli jsme do Velké síně a všichni se na nás koukali. Teda všichni koukali na mě. Já jsem pohledem vyhledala Jamese. Usmála jsem se na něj a on mi úsměv opětoval. Karkarov si potřásl rukou s Brumbálem a sedl si k profesorskému stolu. My jsme se posadili ke zmijozelským. Cítila jsem na zádech docela dost pohledů.

,,Vítám zde studenty Kruvalu a Krásnohůlek. Jsou tady jelikož se 22.12. uskuteční Vánoční ples. Je to proto, aby jste se mezi sebou seznámili a také o spolupráci. Všichni se budou moct vydat 16.12. do Prasinek. Ples je pouze pro studenty pátého ročníku a výš. A teď se pusťte do výborného oběda." ukončí Brumbál svou řeč a tleskne. Na stolech se objeví jídlo. Já si hned naberu a začnu jíst, ale i přitom cítím ty pohledy.