Vánoce

3.3K 122 58
                                    

25.12.1977

Dnes jsou Vánoce. Maya mě, stejně jako každý rok, probudila násilnou metodou. Prostě vylezla na mojí postel a začala po ní skákat a křičet, že jsou Vánoce a že jsme domluvené s Poberty a s holkami, že si dárky rozbalíme spolu. Po tomhle násilném stávání jsem se oblékla a s Mayou jsme se vydaly do nebelvírské věže. James nás podle domluvy čekal před Buclatou dámou.

,,Dobré ráno, holky." pozdravil nás.

,,Ahoj, Monty." pozdravila jsem mrzutě.

,,Co jí přeletělo přes nos, Mayo?" zeptal se.

,,Je naštvaná, že jsem ji probudila." řekla nevinně.

,,Probudila!" vypískla jsem ,,Skákala mi po posteli a křičela! To je to nejhorší probuzení. Ještě horší než voda!

,,Uklidni se. A pojďte. Všichni už čekají." řekl James a obrazem nás pustil do společenské místnosti. Přesně jak říkal, všichni seděli u krbu.

,,Šťastné a veselé!" vykřikla Lily.

,,Veselé Vánoce." popřála Maya.

,,Dobré ráno, všem." pozdravila jsem a sedla jsem si vedle Siria.

,,Dobré. Vypadáš, že si nevyspalá." poznamenal Sirius.

,,Neměla jsem příjemný budíček. Maya skákala po posteli a křičela." vysvětlila jsem.

,,Chudáku. Kdo bude rozdávat dárky?" uchechtla se Lil. Přihlásil se, jako každý rok, James.

Začal rozdávat a nakonci jsme měli každý nějakou hromádku. Pustila jsem se do otevírání dárků. Od Sama jsem dostala nové tenisky, od Mayi knihu 'Papírová města', od táty šaty, od mámy s Fleamontem hodinky, od Montyho zlaté náušnice, od Lily s Kate zlatý náramek, od Rema knihu 'Hvězdy nám nepřály', od Polovidů sukni s halenkou a od Siria zlatý náhrdelník. Tenhle rok mám vše ve zlaté.

,,To je nádhera." vydechla jsem, když jsem otevřela dárek od Siria.

,,Teda, Siriusi, překonal ses." řekla Maya, když ten náhrdelník viděla.

,,Zapneš mi ho prosím." poprosila jsem Siriuse. Jen přikývl a zapl mi ho.

,,Jsem rád, že se ti líbí." řekl Sirius. Já jsem se na něho jen usmála. Když měli všichni vybaleno, tak jsme se vydali na snídani. Velká síň byla vánočně vyzdobená.

Po snídani kluci vyhlásili sněhovou bitku. Hráli jsme holky proti klukům. Rozdělili jsme si je. Lily šla na Jamese, Kate na Rema a Maya na Sama. Na mě zbyl Sirius. Vedli jsme válku docela dlouho.

,,Vzdáš se?" provokoval mě Sirius.

,,Nikdy!" vykřikla jsem. Sirius se ke mě přiblížil a povalil mě do sněhu.

,,Pusť mě!" vyjekla jsem.

,,Nechce se mi." provokoval.

,,Co chceš za to, abys mě pustil?" zeptala jsem se a čekala co odpoví.

,,Nevím." zašeptal. Ale mě bylo jasné na co myslí. Tak jsem se mu podívala do očí a dala jsem mu pusu...............na tvář. Tohle nečekal a proto bylo lehké se mu vytrhnout. Když jsem to udělala, tak do sněhu spadl on.

,,Proč, Vicky?" zaskuhral.

,,Neměl jsi mě držet." pokrčila jsem rameny. Sirius vyskočil na nohy a než jsem se nadála, tak jsem znovu ležela ve sněhu.

,,Notak, Siriusi, pusť mě." žadonila jsem.

,,Nechce se mi." podal mi tu samou odpověď.

,,Prosím." udělala jsem na něj štěněcí oči. Ty umím perfektně a každý roztaje. A Sirius nebyl výjimka. Pustil mě a pomohl mi na nohy.

Victorie Clark Kde žijí příběhy. Začni objevovat