Silvestr

3K 105 29
                                    

31.12.1977

Dnes je silvestr. Zítra v deset hodin odjíždíme. To znamená, že na půl roku budu zase bez bráchy a teď nově i bez svého kluka. Je to strašná ztráta, ale půl roku to snad vydržím. Přece jen nejsem z cukru a navíc si budeme psát.

,,Dobrý ráno." pozdraví mě Sirius. Dnes jsem výjimečně spala v Nebelvírské ložnici.

,,Dobré." odpověděla jsem rozespale. Chystala jsem se zvednout z postele, ale někdo mi v tom zabránil.

,,Kam si myslíš, že jdeš?" zeptal se.

,,Na snídani, zlato." odpověděla jsem sladce a znovu se snažila zvednout z postele. Marně.

,,Ne. Půjdeš později." namítl.

,,Jenže já mám hlad teď." protestovala jsem.

,,Najíš se později." argumentoval.

,,Ne Siriusi. Prostě mě nech jít." zkusila jsem to znovu.

,,Jen za pusu." ušklíbne se.

,,Tak fajn." pokrčila jsem rameny a vtiskla mu polibek. On si mě přitáhl blíž a prohloubil polibek. Cítila jsem se jako ve snu. Když nám začal docházet vzduch, tak jsme se odtáhli.

,,A teď mě pusť." řekla jsem vážně.

,,Tak dobře." povzdechl si a nechal mě opustit jeho postel.(Jen abyste si nemysleli, tak jsem stále panna. 😁) Vzala jsem si svoje oblečení a vlezla jsem do koupelny, abych se mohla převléknout. Nejsem blázen, abych se převlékala před bráchou a jeho kamarády. Nejsem blbec.

Když jsem oblečená vyšla z koupelny, tak se mi naskytl pohled na Jamieho s Lily jak spolu spí. Jsou totiž hrozně roztomilí. Peter s Remusem už byli pryč. Peter nejspíš na snídani a Remus buď tam, anebo v knihovně. Potichu jsem opustila ložnici a vydala jsem se na snídani. U nebelvírského stolu seděl Peter, Remus a Maya se Samem. Přisedla jsem si k nim.

,,Dobré ráno." pozdravila jsem se.

,,Dobré." odpověděli mi sborově Rem s Mayou a Samem. Peter měl plnou pusu jídla.

,,Jak ses vyspala?" zeptá se Sam s úšklebkem.

,,Dobře. A hádám, že vy dva také?" zeptala jsem se a Maya hned zrudla.

,,J-jo d-do-oce-l-la." vykoktala.

,,Klid, May. Já tě soudit nebudu." snažila jsem se ji uklidnit.

,,Ty máš co mluvit, panno." zašeptala provokativně. Jen jsem pokrčila rameny a dále se věnovala své snídani. Ani jsem nestačila něco sníst, když si k nám přisedli James s Lily a Sirius.

,,Konečně jste dorazili." rýpla jsem si.

,,Ještě chybí Kate." podotkla Lily trefně.

,,Ta je v knihovně." řekl Remus.

,,Už zase." povzdechla si Lil ,,poslední dobou je tam stále častěji."

,,Třeba se jen vzdělává." poznamenala Maya.

,,Podle mě ne." podotkla jsem a zvedla jsem se od stolu. Vyšla jsem z Velké síně a mířila jsem na loď, kde jsem se hodlala převléknout do čistého oblečení.

Došla jsem do našeho pokoje, teda jestli se do dá nazvat pokojem, vytáhla jsem ze skříně čisté oblečení a převlékla jsem se do čistého. Jakmile jsem byla převlečení, tak jsem si vzala knihu. Já nevím proč, ale nikam se mi jít nechtělo a jen se mi chtělo si číst.

Victorie Clark Kde žijí příběhy. Začni objevovat