Prolog

47 3 0
                                    

Estel už byla několik dní mrtvá, ale nic si z toho nepamatuje. Nepamatuje si svůj život, jméno, rodinu, nic, jako by měla vymazanou paměť. Ostatní co prošli rozřazováním si to pamatují, jen ona ne. Každý při příchodu dostane jméno a podle něj je rozřadí do skupin. Ona dostala jméno Estel, což znamená naděje, tak byla poslána do místa jménem Garhënd, to je jedno z posmrtných sídel. Sídlo u kterého je Brána Světa, kterou je třeba střežit a bránit proti vstupu nepřátel. Je zde i více sídel, některé jsou používané jiné ne, protože v nich přestala proudit magie. Ta magie je důležitá k ,,přežití,,, bez ní by se za nějaký čas mohli duše rozpadnout v temnotu.

První co uviděla, byla obrovská temná pevnost  v fialovočerné krajině. Všude byla lehká narůžovělá mlha, tak lehká že kroky byli vidět. Pevnost byla strašidelná, že se jí tam vůbec nechtělo, ale utéct nemůže, dopadla by stejně jako kdyby byla v pekle. Když se zastavily u obrovských dveří, které byli asi 5m vysoké a pevnost sama ještě větší. Jeden z hlídačů se podíval po všech přítomných, které rozřadily stejně jako Estel a začal otvírat dveře. Jak se otvírali, vyšel z budovy vzduch, který pročísl její světle zrzavé dlouhé vlasy. Uvnitř byl chlad. Ostatně jako všude tady. 

Byla to obrovská síň v obdélníkovém tvaru. Uprostřed byla podivná světle modrá záře. Vycházela z kruhového portálu, záře mířila až do vzduchu jako paprsek. Ze stínu vyšlo pět lidí, byly ozbrojení a měli černé pláště. Přes kapuce jim nebylo vidět do očí. Vypadali fakt tajemně. Přicházeli blíž a Estel si všimla, že jí jeden z nich upřeně pozoruje. V jeho pohledu bylo něco známého, něco co viděla tolikrát, ale ona si to nepamatuje. 

Budu ráda za kazdé 🌟 a komentáře, abych věděla, zda to vůbec někdo čte 😅

Posmrtný život - Naděje (pozastaveno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat