I know you, I walked with you once upon a dream
I know you, that look in your eyes is so familiar a gleam
And I know it's true that visions are seldom all they seem
But if I know you, I know what you'll do
You'll love me at once, the way you did once upon a dream
„Sluší ti to." Řekla Natali, když přišla do restaurace a objala mě.
„Děkuju." Odpověděla jsem jí stručně a usmála se na ní.
„Naposledy když jsem tě viděla, tak si vypadala jak nasraný rajče." Rozesmála se.
„Byla jsem naštvaná na celý svět, protože Taehyung byl na vaší straně." Oponovala jsem jí a začala si pročítat menu.
„Tery, tohle není základní škola, ale reálný život. Tohle není o stranách. Mimochodem, slyšela jsem něco o tom, že jste se usmířily a nakonec na chatu pojedete oba." Usmála se s upřímnou radostí v hlase.
„To je pravda. Ale pozvala jsem tě sem z jiného důvodu." Menu jsem na chvíli odložila a široce se na ní usmála.
„Povídej." Semkla si ruce k sobě, opřela je o stůl a vypadala že jí to opravdu zajímá. Vypadala taky, že je opravdu šťastná. Ale něco mi na tom nesedělo.
„Víš, přišlo mi celkem smutné, že na té chatě budeme ty, Jimin, já, Tae a Jungkook nemá nikoho do páru." Na chvíli jsem se odmlčela, na což Natali přikývla v souhlas. „Tak mě napadlo, ty máš podle mě dost kamarádek. Nemohla bys nějakou seznámit s Kookem?" Lehce jsem se usmála a čekala na její odpověď.
„S tím, že by někoho potřeboval souhlasím a je to kamarád, něco takového je pro mě maličkost." Usmála se opět ze široka, ale v tu samou sekundu jí úsměv spadl. „Můžu ti něco říct?" Začala si pohrávat nervózně s prsty na rukou.
„Samozřejmě, povídej." Pobídla jsem jí a upila si z ledového čaje, který mi teprve před chvílí přinesly.
„Ohledně těch kamarádek. Pamatuješ si Kate?" S otázkou na mě pohlédla, na což jsem jednoduše přikývla v souhlas. „Ani ne před rokem se vdala a před dvěma dny jsme si psaly a ona mi zničeho nic oznámila, že se jí před týdnem narodila dcera." Na chvíli se odmlčela, protože si lokla svého šampaňského. „Mám za ní radost, protože ona je šťastná. Ale, víš jak já to mám s dětmi, svatbami a celkově vážnými vztahy. A ona má už dítě a to je ještě k tomu o čtvrt roku mladší." Vyděšeně vykulila oči a následně se podívala na mě.
„Nikdo neříká, aby ses taky vdávala a měla děti. Každý má jiný priority." Povzbudivě jsem jí pohladila po ruce.
„To je ten problém. S Jiminem jsme se včera u něj dívaly na televizi a mám pocit, že se tam mihlo nějaký to rádoby roztomilý dítě a on zničeho nic řekl 'takové bych jednou chtěl mít.' Měl takový ten zasněný úsměv a mě v tu chvíli vrtaly hlavou dvě věci. Jak chce mít sakra bílí dítě, když je asiat. A to je chce jako se mnou?!" Vymrštila nespokojeně ruce do vzduchu. „Tery, víš že dělám kadeřnici už pár let." Vážně na mě hleděla, proto jsem radši rychle přikývla v souhlas. „A za těch několik let stříhání ke mně přišlo i pár méně zvladatelných dětí a víš ty co? Já je vždycky nechala nějaké zaměstnankyni, protože děti nesnáším!" Bouchla do stolu ze zapálení jejího proslovu.
„A co Sofie?" Opatrně jsem nadhodila její malou sestřenici, kterou vždycky milovala nade vše.
„Přijde ti, že jsme v Česku?" Zeptala se už klidněji. Jen jsem pohodila rameny a radši nic nedodávala.
