"Když mi bylo šest, přála jsem si princeznovskou oslavu. Celé měsíce jsem snila o šatech, o dortu, o všech dárcích co dostanu. Ale když ten den nakonec nastal, většinu času jsem probrečela. Ne, že by se oslava nevyvedla, půjčili jsem si poníka a táta vyzdobil dvorek růžovými stuhami. Problém byl ve mně. Ať byla má oslava sebelepší, nemohla se vyrovnat mému snu.
Tak to s očekáváními bývá. Člověk je vždycky trochu zklamaný.
Nejlepší na mé oslavě šestých narozenin bylo, že začalo pršet. I když mi déšť zničil šaty, i když se kvůli němu splašil poník a rozdupal mi dort, vzpomínám si, že všichni farmáři brečeli štěstím, celé město slavilo a všichni jsme si hráli v blátě, a moje oslava vešla do dějin jako událost, která ukončila sucho.
Nebylo to jak jsem si to vysnila, bylo to lepší..."
ČTEŠ
Taneční akademie
Random"Heslem akademie by mohlo být: tvař se, že všechno umíš." Tak tady se tak tvářit nemusíte. Ale můžete. Můžete se cítit jak chcete. Můžete cítit všechno, a nebo klidně nic. Protože občas... na tom nezáleží. Pojďme spolu tančit... Ari*
