Tae? | BTS FF - Taekook [TEXTING] ✓

•43• [non texting]

Uběhly další dva týdny. Jeongguk, který si stihl obarvit vlasy zpátky na černou (čistě z toho důvodu, že si vzpomněl na to, jak mu Tae jednou řekl, že v černé vypadá dobře), zrovna šel ze školy.

Po jeho boku kráčel o dva centimetry nižší Youngwon, jeho vrchní donašeč zmrzliny s duhovou posypkou. Jako vždy měl neposlušné vlasy rozházené a rozcuchané, ovšem jejich téměř až kanárkově žlutá barva vypadala čerstvě a vůbec ne rozespale, jak by za jiných okolností Young zcela jistě vypadal.

Během září, jež uplynulo jako voda v přehradě, se ti dva sblížili natolik, že se z nich stali i přes všechny obtíže dost dobří kámoši. Zbytek party šel kousek za nimi a vášnivě se bavil o fotbale, který Jeona ani Younga kupodivu nezajímal. Raději probírali filmy a filmové postavy - především Marvel.

„Říkám, že jednoznačně nejlepší superschopnost má Doktor Strange," prohlásil Young už asi počtvrté.

„Ts, on má jen Agamotovo oko a ten lítací pláštík, ale co teprv Iron Man, ten je největší frajer," oponoval mu Jeon. Iron Man byl jeho životní láska - až po Taem, samozřejmě.

„Nojo, ale Doktor Strange..." začal svůj monolog Young.

Dál Jeongguk neposlouchal, protože jeho pozornost zaujalo něco jiného. Nebo spíš někdo.

Kim Taehyung. Ležérně se opíral o strom kousek od chodníku, jeho jemné vlasy v barvě pampeliškového medu povlávaly v mírném větříku. Taehyung vypadal jako anime princ. I když měl pohublé tváře a nebyl oděn v královském rouše, nýbrž rovnou ve dvou černých trikách, jedno s jednoduchým potiskem s krátkým rukávem, druhé s dlouhým rukávem podvlečené pod tím druhým. Aby nebyl oblečený jen v černé, měl na sobě tmavě modré docela upnuté džíny a vansky, které sice byly také černé, ale bílý lem kolem podrážky jasně svítil čistotou. U nohou mu ležel jeho školní batoh.

Jeonovi málem začaly téct sliny. Jeho srdce se rozbušilo a cítil, jak se jeho tělo otřáslo v záchvěvu jakési nostalgie. Zmrzl v pohybu. Nevěděl, jestli za ním může jít - jestli na něj může skočit a pevně ho obejmout, políbit a rozbrečet se mu na rameni štěstím.

Měl ale i obavy, že se s ním Taehyung přišel rozloučit, že si uvědomil, že s ním nechce mít nic společného a teď mu to přišel oznámit. Definitivně ho poslat k vodě.

„... Posloucháš mě vůbec?" ozval se Young, když si všiml, že Jeon už dlouho nereaguje na jeho opěvování Doctora Strange.

Jeon neodpověděl, jen zíral na Taeho, který si ho ještě nevšiml. Koukal na opačnou stranu, až dokud - patrně - nevycítil černovláskům intenzivní pohled. Natočil hlavu směrem k němu, takže se Jeon nemusel kochat jen jeho profilem, a jejich pohledy se střetly. Jeonggukovy nohy málem vypověděly službu. Přišlo mu, že se s Taehyungiem neviděli celé věky.

Taehyung na tom byl podobně. Nervózně čekal na Jeona již asi hodinu, nechával se uklidňovat mírným ještě teplým větříkem a jemnou vůní listí, která byla pro podzim tak typická. A to teprve začínal říjen. Když se ale zadíval (černovlasému!!) Jeonovi do očí, veškerá listová vůně a větřík šli stranou. V duchu děkoval stromu za ním, že mu nedovolil svézt se na zem.

Jeon se pomalým krokem rozešel k Taemu, nepřestávav s očním kontaktem. Taehyungovy tváře nabraly jemný odstín červené. Ale i když bojoval s nutkáním rozpačitě sklopit zrak, vydržel to, až dokud Jeongguk (na nějž se jeho rozcuchaný na blond obarvený kamarád zmateně díval) nedošel k Taemu dost blízko na to, aby k němu dolehl závan jeho voňavky. Rozdmíchalo to v něm další a další pocity. Chtěl se narovnat, ale nedokázal se od stromu odlepit.

„Taehyungie," vydechl Jeon užasle, jako by mu Tae vyrazil dech, což byla i částečně pravda. Opatrně ho chytil za konečky prstů a stiskl je ve svých teplých dlaních.

„Ahoj," řekl Tae tiše a sjel očima k jejich rukám. Předtím si ani neuvědomil, jak moc je potřeboval zahřát. Vtiskl mu do dlaní i zbytek rukou, které Jeon začal třít. Oběma jako kdyby projížděl elektrický proud.

Chvíli mlčeli. Ani jeden nevěděli, co říct, přestože toho chtěli říct milion.

„TaeTae," Jeon promluvil jako první, trochu se mu zachvěl hlas, ale Tae se na něj nepodíval a dál hypnotizoval jejich ruce. „Chyběl jsi mi..."

Každý jeden den nechával po Namjoonově sestře Geongie Taemu posílat krátké vzkazy. Některé byly romantické, některé byly urývky z knížek, básní (ano, Jeon začal k údivu všech chodit do knihovny), některé zase byly typicky Jeonovsky motivační. A Geongie všechny ty vzkazy poctivě doručovala. Když Taeho ve škole potkala, tak ústně, když ne, tak mu to psala na lístečky a házela do skříňky, nebo mu je za Jeona psala do zpráv.

A Taehyung z nich měl radost. Držely mu nos nad hladinou, když se topil. Nebylo to všechno jen kvůli tomu, že potřeboval utřídit rozvířené myšlenky, bylo více faktorů, které se rozhodly všechno dojebat v jednu chvíli, ale Tae o tom nechtěl mluvit. O nechtěném coming outu, o naštvaných, ještě víc ignorujících rodičích, o záhadně vystupňované a pak zmizelé šikaně, o smyslu života, o nekonečné samotě a o nekonečné samotě s někým.

„Děkuju," pověděl, přestože to s Jeonovou větou moc nesouviselo (a přesto to spolu souviselo hodně).

„Taehyungie, proč jsi vlastně přišel?" zeptal se Jeon s obavami. Jemně si ho přitáhl k sobě, takže se už zbaběle neopíral o kmen stromu.

„Protože..." odmlčel se. Najednou jako by zapomněl všechno, co chtěl říct. „Mohli bychom být jako dřív?"

„Dřív jakože od května do prvního týdne září, nebo jako ještě předtím?" Jeon nervózně polkl. Nebyl si jistý, jestli s ním chce Tae pokračovat nebo jestli se chce chovat, jakože se neznají. Jeonův žaludek se sevřel a udělal kotrmelec.

„Myslel jsem vztah," vyhrkl Tae rychle, pár pramínků vlasů mu spadlo do očí. V duchu si nadával, že to řekl tak debilně a nejednoznačně.

„Oh můj bože, ano!" zavýskl Jeongguk nadšeně, úlevně. Skoro jak by ho Tae právě požádal o ruku. Vtáhl ho do pevného bezpečného objetí. Může se mu vyplakat do ramene?

Tae se po delší době upřímně usmál, omotal ruce kolem Jeona, svého znovupřítele, a skryl obličej do ohbí jeho krku.

Netrvalo dlouho a opět se jaksi stalo, že se začali líbat - možná za to mohlo to, že se sobě podívali do tváře a když už byli tak blízko...

Youngwon se mezitím opodál roztápěl a jeho gay srdéčko se tetelilo blahem. Opravdu dlouho neviděl líbat se dva kluky takhle vášnivě a přitom tak něžně. A navíc... před školou. Young umíral jak jejich roztomilostí, tak závistí. Ach, už aby si taky někoho našel. Třeba někoho jak Doktora Strange. Sice byl Young top, ale Doctor Strange byl ultimate daddy material.

Jeongguk a Tae se během Youngova rozjímání sebrali a ruku v ruce odešli směrem do nedalekého parku v centru. Měli si toho hodně co povykládat a navíc Tae stydlivě pošeptal Jeonovi do ucha, jestli by mohli jít jinam - přičemž byl překvapený, kolik afektu k němu Jeon projevil před ostatními lidmi.