Tae? | BTS FF - Taekook [TEXTING] ✓

•87• [non texting]

Dny se stávaly chladnějšími, podzim se kvapem blížil. Stále bylo mikinové počasí, ale ve vzduchu byla cítit vlhkost a spadané listí. Taehyung neměl podzim rád.

Pro něj to totiž nikdy nebylo veselé období, kdy by chodíval ven, užíval si posledních silnějších paprsků Slunce, nebo rozhazoval popadané listy jak dement kolem sebe, aby vypadal cool na Instagramu - vlastně ani Instagram neměl. Pro něj podzim znamenal smutek. Z jeho pohledu stromy umíraly, včelky umíraly, rok umíral a všechno bylo škaredé - nejškaredší byl pak hlavně přechod podzimu a zimy.

Ale letos, snad poprvé, Taehyung viděl něco krásného. Nebo spíš někoho. Jeona. Kráčeli spolu bok po boku, houpali jejich spojenými dlaněmi s propletenými prsty jako děti. Tae sledoval Jeonggukův půvabný profil, který na žlutém pozadí, které vytvářely listnaté stromy za nimi, vynikal. Starší v duchu žasl nad tím, jak se ofina Jeonových uhlově černých vlasů vpíjela do jeho obočí, a jak se vykrajovala linie jeho roztomilého nosu v šťavnaté rty a přes bradu pokračovala v čelist, konče hezky tvarovaným uchem ozdobeným náušnicí.

„Mhm?" Jeon k němu, jakmile vycítil jeho pohled, natočil hlavu, tázavě pozvedávaje obočí, mírně se usmívaje.

„Oh," zamrkal Taehyung překvapeně, když ho Jeongguk přichytil při okatém zíraní. „Jsi nádherný," povzdechl si, „a nemůžu si představit, že bysme se nevídali..."

Jeon se zastavil a Tae přirozeně také. Vlastně se jen procházeli kolem řeky, neměli nikam namířeno a nikam nespěchli. Na Taehyungovy vlasy zezadu dopadaly sluneční paprsky a tvořily mu tak zlatavou svatozář.

„Já taky ne," pověděl Jeon a rozpletl jejich ruce, aby mohl obě své dlaně položit na Taeho tváře. „Musíme si sebe užít, než nás bude omezovat vzdálenost," prohlásil a přitáhl si Taehyungieho blíž k sobě, ten mu položil ruce na pas - vždy ho fascinovalo, jak štíhlý ho měl, miloval to na něm stejně jako všechno ostatní. Miloval každý milimetr čtvereční Jeona Jeongguka a nechápal, jak bez něj bude moct dýchat, jak bez něj kdy mohl dýchat.

„Přesně," dal Jeonovi zapravdu a jazykem si navlhčil rty, které tím černovláskovi vystavil na obdiv. Oběma bylo jedno, že se nachází na cyklostezce a že se na ní zastavili uprostřed, přestože jsou chodci.

Dneska se ještě nepolíbili, což bylo zvláštní vzhledem k tomu, že se většinou líbali hned, jak se setkali - tedy před více než hodinou, kdy oběma skončilo úmorné vyučování.

Jejich obličeje dělily milimetry, Tae již měl zavřené oči a žíznil po Jeonových rtech, nikdy se jich nemohl nabažit.

„Pozor!" zakřičel někdo znenadání, ostrý tón jeho hlasu prořízl příjemné ticho a ozvalo se drnčení zvonku spolu s pozdním skřípěním brzd.

Oba milenci sebou cuknuli - Taehyung úlekem a zmatením, Jeon především kvůli jízdnímu kolu, které do něj vrazilo. S překvapeným výkřikem se na něj zřítil cyklista, který ho prudce odstrčil a on tak - omylem strhávaje i svého přítele - sletěl na zem a po travnatém svahu se oba skutáleli do mělké řeky.

Cyklista zanadával a bezohledně odjel pryč dál po cyklostezce, Jeonggukovi s Taehyungem valejícím se ve vodě, co jim sotva sahala po kotníky, nevěnoval jediný pohled.

„Jsi- jsi v pohodě?" optal se hned Tae svého kluka a začal se zvedat. Cítil, že bude mít pár modřin na rukou a nohou, ale bylo mu to jedno. Postavil se, kalhoty v zadní části, drtivá většina nohavic a záda šedé mikiny nasákly říční vodou.

„Asi jo, božemůj," zatřepal Jeon hlavou v odpověď, sundal si z vlasů chaluchy. S vděkem se nechal od Taeho vyzvednout na nohy. V jeho tváři bylo vidět znatelné zmatení.

„Pojď ven z vody," řekl Tae poměrně duchaplně a natáhl k němu ruce. Voda se jim dostávala do bot, měli v ní vymáchané oblečení a foukal studený vítr.

Jeon ale místo toho, aby staršího poslechl, ho vtáhl k sobě do krátkého objetí a pak ho hluboce políbil. Totálně ignoroval celou nepříjemnou situaci - ani pád do řeky ho nezastaví v políbení jeho rozkošného koťátka, jeho Taehyungieho.

I když by Tae nejraději netopil své ponožky, zapojil se do polibku, ruce omotal kolem Jeonova krku a užíval si to, přestože mu přišlo, že je tento polibek v něčem jiný - a to nemyslel mokrou situaci, v níž stáli ponoření až po kotníky.

Po několika minutách, až když oběma začínal docházet kyslík, to Taehyungovi došlo. Uvědoměním otevřel oči doširoka a urychleně se odtáhl. Jeho srdce začalo bít rychleji.

„Jeon-hyung..." oslovil mladšího zadýchaně, čímž okamžitě upoutal pozornost svého přítele, který - mimochodem - zbožňoval, když ho Taehyung honorifikoval jako hyunga, i když to bylo proti pravidlům všeho.

„Ano?" zeptal se Jeon, když si všiml znepokojení, jež se odrazilo v Taeho očích.

„Proč chutnáš po marihuaně?"

xxxxx
Vypila jsem kafe a měla jsem sentimentální chvilku... tak jsem napsala tohle cjlsgkscv-
Jinak jen připomínám, že první díl měl devadesát tři kapitol👀