~ 3. kapitola ~

2.3K 138 2
                                    


Noc, co jsme došli ze Zoo, byla divoká. Teda pro Tebe, já se nevyspal. Vůbec. Musel jsem poslouchat vaše vzdychy, jak jste to dělali. Nebylo mi dobře z toho. Slyšet to bylo jako by do mého srdce bodaly nože. Chvilku po dvanácté jste utichli a usnuli.

Můj pohled ráno padl na bílou růži, která byla v rudé váze, na mém pracovním stolku. Nechápal jsem kdo, nebo jak a co, ale bylo to nádherné. Růže byla nádherná.

Ten začátek dne byl úžasný, ale ten zbytek už ne. Ta růže byla nádherná, ale Tvé chování už tak nádherné nebylo. Byl si s tou courou na snídani. Hladil si jí stehna, zajížděl pod šortky a provokoval. Smutně jsem na Tebe koukal. Když sis mě všiml, jen si se mi vysmál. Sice ne hlasitě. Hlasitě ses jen zasmál, když jsem uhýbal pohledem. Měl si na tváři tak vítězný a zákeřný úsměv, že jsem se radši zvedl a odešel do pokoje. Byl jsem ten den bez snídaně, obědu i večeře a byl jsem smutný.

Kladl jsem si otázky, proč? Kvůli čemu? Co jsem ti provedl? Ale nikdy jsem si na ně nedokázal odpovědět. Proč si mi to všechno dělal? To si mě tak nenáviděl? To si mi musel tak moc dávat najevo, že mě tam nechceš? Ale tu radost jsem ti udělat nemohl. V tu dobu jsem byl ještě srab, ale ty časy se změnily. Teď bych byl rád za to, kdybych to už tenkrát udělal.

Nenávidím Tě, TaeTae... (Vkook)Kde žijí příběhy. Začni objevovat