~ 22. kapitola ~

1.8K 116 0
                                    

Ležel jsem na posteli a odmítal se všema mluvit. Ležel jsem u sebe v pokoji, zamklý a uplakaný.

Tak to bolí. Ublížil si mi, proto to bolí. A ne jednou, furt! Pořád něcoo! Nedokážu si odpustit tu lásku. Opravdu tě miluju...

Někdo klepal na dveře. Sedl jsem si k obrázkům a pomalu je všechny trhal. Všechny jsem je pomalu trhal a házel do koše. Nikdo mě nezastavil a ani já nikoho neposlouchal.

Potřeboval jsem být na tohle sám. Byl jsem tam chvíli tak tiše, že ani nevěděli jestli tu jsem, nebo ne.

Neodpovídal jsem, nejedl, nic. Furt tu chodili a mysleli si, že se mi něco stalo. Roztrhal jsem všechny obrázky, co jsem kdy nakreslil. Sebe jsem na fotkách rozthl napůl.

Nenávidím Tě, TaeTae... (Vkook)Kde žijí příběhy. Začni objevovat